Děkuji za slovo, vážený pane předsedo vlády, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Myslím, že není potřeba opakovat a zdůrazňovat, že čelíme pravděpodobně nejsložitější situaci v novodobých dějinách od 2. světové války. Já jsem daleko od toho, abych kritizoval někoho za kroky, které dělá, protože považuji tu situaci za mimořádně složitou. Nicméně bych chtěl říci dvě poznámky, když čtu chování nás všech, chování české společnosti, které považuji za velmi důležité. Myslím si, že v této věci z nás hovoří příliš mnoho strachu. Řešení ve strachu je vždycky špatné řešení. Strach nás činí malými, měli bychom dát pozor, abychom nebyli menšími a ještě menšími, až se staneme nejmenšími v Evropě nebo na celém světě a nikdo nás nebude vnímat. Druhá poznámka, kterou velmi bytostně cítím, spočívá v tom, že nabízíme řešení, která leží mimo nás. My dobře umíme kritizovat Turecko, dobře umíme kritizovat Angelu Merkel, ale nevidím, kde je ten výstup náš a ten náš velmi konkrétní příspěvek k řešení této složité situace. Abych byl konkrétní, zkusím porovnat atmosféru v ČR kolem této věci a atmosféru v Radě Evropy, kde jsem seděl včera odpoledne na kongresu místních a regionálních samospráv, kde byla vydána svědectví konkrétních lidí. Jako první mě zaujal projev paní Anne Brasseur, což je prezidentka Parlamentního shromáždění, která řekla jednu důležitou věc, že ten problém je globální. Vím, že to slovo je zprofanované, ale my si to mnohdy neuvědomujeme. To není problém ani V4, ani ČR, ani EU, dokonce ani Evropy. To je problém globální, je to problém celého světa. Pokud nebudeme přijímat globální řešení, tak se z něho nedostaneme. Při vší úctě, globálním řešením není zadrátování hranic mezi Maďarskem a Chorvatskem. Tím jsme posunuli problém do Srbska, do Chorvatska a do Slovinska. Pokud zadrátuje hranice Slovinsko, na hranici Schengenu, tak ten problém zůstane v Albánii, zůstane v Makedonii, zůstane v Srbsku, zůstane v těch nejchudších zemích Evropy. Nevím, jak ony si s tím poradí. Z tohoto hlediska mě napadlo, při kritice Angely Merkel, možná kdyby Rakousko a Německo zadrátovalo své hranice, ve chvíli, kdy ta uprchlická vlna začala, tak bychom se možná divili. Protože jiná cesta než přes Slovensko a přes ČR by v té době nebyla. Dále tam vydal další svědectví starosta tureckého města Şanliurfa, Edessa, chcete-li, Nihad Çiftçi. To je město, které leží při syrských hranicích, má necelý milion obyvatel. A kolem toho města jsou tábory pro půl milionu uprchlíků. Ten člověk mluvil naprosto klidně, rozvážně, bez jakékoli hysterie, popsal tu situaci tak, že vám jde mráz po zádech, kdy 500 tisíc lidí žije v nějakých stanových táborech, ale oni se pro ně snaží pracovat. Je tam 40 tisíc dětí, pro které se snaží zajistit vzdělání, pokud možno v jejich jazyce, nebo si dokonce mohou vybrat ten jazyk. Každý den se tam narodí asi 90 dětí v těch táborech. Dávají jim zdravotní zabezpečení, zhruba 3 tisíce z těch lidí jsou každý den rozmístěni do tureckých nemocnic. Studenti ve věku vysokoškoláků mohou zadarmo studovat na tureckých univerzitách, mohou si vybrat. Takže z tohoto hlediska mi připadá, že abych chodil kolem Turecka po špičkách, když víme, že těch uprchlíků tam není tohoto půl milionu, ale je jich tam 2 miliony, a co pro ně oni dělají, tak potom panská rada, že má Turecko zlepšit registraci uprchlíků ze strany Evropské komise, promiňte mi to, když ale jenom za poslední týden po bombardování v Sýrii, a já teď nebudu řešit, kdo ho způsobil, nebo ne, to bombardování vytvořilo 70 tisíc lidí bez domova, kteří samozřejmě – kam půjdou – protože to je na severu Sýrie, tak půjdou do Turecka. Stejné svědectví vydal Giorgos Kyritsis, to je starosta ostrova Kos v Řecku. Mohl bych to opakovat ještě jednou, ale dělat to nebudu. Jenom jsem chtěl říct, že možná z tepla našich domovů a z tepla této sněmovny se nám zdá ta situace nejjednodušší v tom smyslu, že ukážeme na někoho, kdo to má řešit, nebo dobře, pošleme nějaké peníze někam, ale že ve světě je to mnohem komplikovanější a měli bychom se naučit myslet hlavami těch, kteří stojí opravdu v té frontové linii, aby se nám to náhodou nevymstilo, abychom se opravdu my nedostali na okraj evropského a světového dění v této věci. Děkuji za pozornost. http://www.senat.cz/cinnost/webtv/archiv.php?video=true&id_schuze=5563&zacatek=20151022021029&konec=20151022021528