Vikýřovice, jde to. Jdouce životem, člověk pohlédne jedním směrem, obraz sobeckosti a zloby mezi lidmi. Ale lze otočit hlavu směrem ke Zdravotnickému spolku Vikýřovice a hle, společné snažení skupiny lidí. V přímo přiléhavé kulturní atmosféře knihovny si připomínají a doplňují s podporou Obce Vikýřovice informace pro mezilidskou pomoc. To je případ „Besedy se záchranářem“ stran zdravotnické první pomoci. Nazval jsem ji – varianta „A“. Mám radost, dojezd ze Šumperka měl smysl. Vychýlení civilní ochranou mne vede k myšlence o potřebnosti besedy také ve variantě „B“. Ta by měla pracovat s představami nefunkčního mobilního telefonního spojení či internetu, problémů s elektrickou energií, vodou a silniční dopravou, kdy bude rozhodovat svépomoc místo nynějšího pohodlí. Ve Vikýřovicích, tzn. na území Svazku obcí údolí Desné, se potvrdilo – když si budeme říkat, že to nejde, tak to opravdu nejde.