O lidoveckém kabaretním dvojčísle se „Starosty a nezávislými“ (STAN) by nemělo smysl se ani zmiňovat. Jenže v okurkové sezóně mu propadli dokonce i někteří mainstreamoví političtí komentátoři, jejichž rozum ještě nevzal úplně zasvé. Líčili to parádní jidášské číslo jako tragikomické, přičemž ono bylo prostě jen ubohé. Šéf lidovců Bělobrádek a šéf „stanařů“ Gazdík dokonce těsně před tím spolu přespali v Karlových varech pod stanem, ujišťujíce, že k mezi nimi k ničemu důvěrnému nedošlo. Jenže došlo. Kopnutí do zadku registrovaného partnera za jistou důvěrnost mezi devianty pokládat lze. Je sprostá lež, že když totiž podle interních („necinknutých“) průzkumů lidovci zjistili, že se s Gazdíkem a spol. do sněmovny v žádném případě nedostanou, slavnou „koalici“ odpískali. Vůbec tudíž nejde o klasickou lidoveckou zradu (vzpomeňme na takzvanou Čtyřkoalici, kterou rozbili v podstatě stejně), ale racionální zvážení. Jde prý hlavně o to, aby se tu po volbách neutvořila „vláda jedné strany“. Čímž je myšleno ANO, s nímž ovšem (stejně jako dosud), bude-li možnost, po volbách lidovci ochotně koalici utvoří. Ač nyní prohlašuje jejich vedení opak. Jsou přece stranou letitých a ověřených tradic.