Největší ohrožení naší země od dob invaze nacistů. Ještě máme šanci. --------------------------------------------  Jaké poučení z toho (z Austrálie) plyne pro nás a pro nadcházející volby? Především to, že změna je možná. Že i zdánlivě zabetonovanou politiku lze změnit. Zadruhé pak to, že jedinou, ale zato velice efektivní formou komunikace s občany, jíž politikové nejen skvěle rozumějí, ale které jsou také ochotni naslouchat, je tlak a hrozba. Hrozba vytlačení z postů a od korýtek. Nenechme se mást tím, že nadcházející volby jsou lokální, nevýznamné a že v nich jde jen o místní silnice, školy a pak ještě o pár židliček v Senátu, jak se nám to snaží podsunout média. Ne. Pro vládnoucí strany jsou tyhle volby vysoce důležité (a rizikové). Protože politická strana, to není jen ten moula v čele a pár lidí okolo něj, známých z televize. To je i nespočet místních a krajských bossů, šéfíků a lidí s nimi spřažených. To je pavučina vztahů, postů a korýtek „zasloužilých soudruhů“, místních šíbrů a drobných, skrytých „odkláňečů“ financí ve prospěch partaje, jejích záměrů a projektů. A do tohoto skrytého, privátního mraveniště našich „zavedených“ politických stran, nám tyhle, v zásadě lokální volby, dávají úžasnou možnost s gustem načůrat. Čím? Volbou politických subjektů, které v tom s nimi nejedou. Opravdové opozice. Těch, co jsou současným politickým establishmentem zprava i zleva ostrakizováni, vylučováni a zamlčováni. Stran a osobností, které se v průběhu doby výrazně vyprofilovaly, proti EU a proti muslimské invazi. Tím můžeme dosáhnout hned trojího zisku: Rok před parlamentními volbami zatřást mocenskou a ekonomickou základnou zavedených partají. Vytvořit v nich a jejich členstvu pocit ekonomického ohrožení. A znovu, tentokrát důrazněji naznačit, kterým že to směrem se ubírají naše preference. Oni to sice dávno vědí. Ale teprve řev náhle bezprizorních lokálních bossíků a bafuňářů spolu s bouřící se členskou základnou, nespokojenou, k jakým výsledkům to ti v Praze dopracovali, může vyvolat dostatečný tlak na změnu. Nebojme se ztráty a propadnutí hlasu. Procentům preferencí, které nám předkládají media, už věří jen pár skalních svazáků v České televizi. Volme PROTI! Jde o generální zkoušku. A tak to, rok před řádnými parlamentními volbami, cítí i naše dosavadní „politické elity“. Vědí, že jsou ve dvojím ohni. Čím dál obtížněji balancují na hraně mezi přáními svých zahraničních pánů a hněvem ulice. Tak jim pomozme se konečně rozhodnout. Protože i oni vědí, že nakonec bývá bližší košile, než kabát. A že jejich zahraniční pánové nemají přátele. Jen dočasné spojence, které kdykoli odhodí, jak děravou ponožku. Saddám Husajn i Muammar Kaddáfí by mohli vyprávět. Kdyby to přežili. http://protiproud.parlamentnilisty.cz/politika/2702-inspirace-od-protinozcu-jak-se-krade-politika-nikoli-silnice-ale-muslimska-invaze-je-tematem-voleb-nase-zbran-jejich-strach-ze-ztraty-koryt-nejvetsi-ohrozeni-nasi-zeme-od-dob-invaze-nacistu-jeste-mame-sanci.htm