LISTÁRNA

V květnu 23. a 24. budou mít občané ČR možnost jít volit své zástupce do Evropského parlamentu. V dějinách Evropského parlamentu to bude již po osmé, v České republice se půjde volit po třetí.

Základní sociálně demokratické hodnoty dnes Jürgen Kocka Jürgen Kocka Předně: Je třeba rychle dosáhnout shody, že i nový program SPD bude trvat na základních hodnotách svobody, spravedlnosti a solidarity. Odkazují na Francouzskou revoluci, na osvícenství, na humanismus a křesťanskou etiku. Ačkoliv si žádná jiná strana z této trojice neudělala značku, tyto tři základní hodnoty mají ohlas i mimo rámec sociální demokracie a souvisejí s poselstvím spolkové ústavy. Skutečně si zasluhují shodu, zejména ve vzájemné kombinaci. Vždyť svoboda ve spojení se spravedlností a solidaritou neznamená jen nepřítomnost donucování, ale i absenci nouze, nejen svobodu individuálního jednání, ale i společné tvorby. Spravedlnost v sociálně demokratickém smyslu neznamená jen rovnoprávnost a rovnost startovních šancí, ale i rovnost základních šancí životních. Ve spojení se svobodou není ovšem spravedlnost totožná s rovností a rovnostářstvím, nýbrž je zcela slučitelná, ba nutně spjatá s určitými druhy nerovnosti. Solidarita znamená ochotu stát při sobě za rámcem právních závazků, znamená odpovědnost za vývoj celku, znamená smysl pro celek, angažovanost a participaci. Spojení tří základních hodnot je rozhodující, způsobuje také napětí mezi nimi a v praktické politice stále znovu vyžaduje vzájemné vyrovnávání. Za druhé: Shody je třeba docílit také v tom, že sociálně demokratické základní hodnoty se musí v každé historické situaci znovu formulovat. Připomeňme si známou větu Willyho Brandta z roku 1992, že „každý čas si vyžaduje svoji odpověď a musíme být na výši doby, chceme-li dosáhnout dobra“. Připomeňme si také, že i dříve SPD historicky aktualizovala základní hodnoty. V klasickém dělnickém hnutí, v době Bebelově, Ebertově a ještě i Schumacherově, byla sociálně demokratická definice sociální spravedlnosti vlastně slepá vůči rovnosti pohlaví. Teprve v následujících desetiletích vzrostlo také pochopení, že k sociální spravedlnosti patří i rovnost pohlaví. Dnes už se to uznává, i když ještě zcela nenaplňuje. Za třetí: Tím vyvstává otázka, které rozhodující změny od berlínského programu z konce osmdesátých let jsou významné pro dnešní novou formulaci základních hodnot. Mnohé se ukázalo až v posledním desetiletí, ve skutečnosti jde však o část dlouhodobých procesů. Dostali jsme se do dříve nevídané sociální a ekonomické krize. Jejími vzájemně souvisejícími hlavními momenty jsou rostoucí nezaměstnanost, rostoucí státní zadlužení a kulhající hospodářský růst. Krize vyžaduje nové určení vztahů mezi hospodářstvím, společností a státem, nemá-li se dále zostřovat. O "občanské společnosti" (Zivilgesellschaft či soziale Bürgergesellschaft) se v roce 1989 sotva diskutovalo, dnes je to ústřední téma veřejné diskuse v SPD a v odborech. Co za tím vězí? Udržitelný rozvoj je dnes ústředním tématem zcela jinak než v roce 1989: netýká se jen – nebo především – ničení přírody a politiky pečující o životní prostředí, ale je zobecněn a má nové těžiště ve vzájemném vztahu generací. Vzhledem k demografické perspektivě, jejíž krajní problematičnost jsme si uvědomili – po staletí počet obyvatel rostl, několik desetiletí klesá – se budoucnost stala opět naléhavým problémem politiky. Rozpor Západ-Východ, který byl po celá desetiletí ústřední (studená válka, dva německé státy a dvě německé společnosti, také rozpor mezi komunismem a sociální demokracií), se rychle vzdálil do minulosti. Jaké důsledky z toho vyplývají pro sociálně demokratické sebevědomí? Jak se to odrazí na mírových politických cílech sociální demokracie? Nastala zrychlená internacionalizace, z jedné strany jako evropeizace, z druhé jako globalizace. A pokračuje. Za čtvrté: Nadále jsou tu mnohé věci, jež sociální demokracie po půldruhé století pociťuje jako výzvy, které se jí týkají, např. sociální nerovnost. Ta se zostřila. Její vzorec se však mění. Rozpor mezi mzdovou závislostí a "samostatností" ztrácí svou vyhrocenost. Za páté: Co z toho vyplývá pro přeformulování základních sociálně demokratických hodnot? Co by mělo následovat? Svoboda Formulace berlínského programu se mi zdají být nadále výstižné, mělo by se však ujasnit, že svoboda v sociálně demokratickém chápání znamená vždy individuální nebo společnou svobodu tvorby. Vedle "svobody od něčeho" je třeba zdůraznit "svobodu pro něco". Především je ale třeba, opět s Willym Brandtem, svobodu mnohem více zdůraznit. (V preambuli berlínského programu "Co chceme" zmínka o svobodě vůbec chybí!) Patos svobody, jenž ve 20. století vyvěral z boje proti diktaturám, dnes sice pro většinu lidí vyprchal, je však na čase jej nyní přeformulovat a nově zakotvit: jako svobodu mnoha lidí, také a zejména v každodennosti, jako svobodu tvorby, individuálně a společně, z vlastní iniciativy, jako radost z rozhodování, z dynamiky a ze samostatné činnosti. Proč? Protože (a) způsobilost ke svobodě obecně vzato vzrostla....

Příští pátek a sobotu budou moci čeští občané vybírat, kdo by měl během dalších pěti let zasedat v lavicích Evropského parlamentu. O jejich hlas bude bojovat celkem 38 stran a hnutí. Jejich seznam najdete v našem factsheetu. Nárůst euroskepticismu nejen v České republice, ale i v Evropě, zdá se přeje vzniku protievropských uskupení. Zcela výmluvné jsou v tomto smyslu názvy některých kandidátských stran, jako je NE Bruselu – Národní demokracie nebo Dělnická strana sociální spravedlnosti – NE diktátu Bruselu! Značně protievropské je například také Republikánská strana Čech, Moravy a Slezska, Strana zdravého rozumu – nechceme euro – za Evropu svobodných států, Aktiv nezávislých občanů, Česká strana národně sociální či Česká suverenita, která svým voličům vzkazuje: „Bez Vašeho hlasu budem všichni v… Bruseli“. Proti letnímu času Ne všechny malé strany však sází jen na čistě protievropskou rétoriku. Většina uskupení si přeje v Evropské unii zůstat, ale určitým způsobem ji reformovat. V zájmech kandidátů však můžeme najít diametrální rozdíly. Například Koruna česká považuje členství v EU „za podobnou příležitost, jakou měly Země Koruny české v době největšího rozkvětu, kdy se v 2. polovině 19. století staly jednou z nejrozvinutějších a nejbohatších částí celé Evropy. Ostatně, v mnoha ohledech z tohoto dědictví čerpáme dodnes,“ uvádí v programu. Moravané podporují jednorázová referenda o obnovení samospráv historických zemí v členských státech EU. Na snahu zrušit letní čas na začátku kampaně mimo jiné vsadili lidovci. Podporu v tomto kroku mohou nalézt i u již zmíněné Strany zdravého rozumu či Republiky. Zaujmout může Republika zajisté i dalším bodem, kterým je ne dovozu trofejí chráněných a ohrožených živočichů do EU. Mnohé může překvapit tvrzení Strany rovných příležitostí, která uvádí, „jsme součástí demokratické eurozóny“. Poněkud zmateně může také působit program Fair play – HNPD, který uvádí, že „co se týče pravomocí Evropské unie, prosazovali bychom na jedné straně větší samostatnost jednotlivých členských zemí a na druhé straně větší kontrolu ze strany EU nad jejich hospodařením a cílenosti využití dotací.“

Spam existuje déle nežli internet. První zmínka o spamu pochází z 19. století. V tomto období povolila telegrafická firma Western Union zasílání zpráv do více destinací. V roce 1864 byl zaznamenán první hromadě odeslaný nežádoucí telegram. To mělo za následek, že až do období velké hospodářské krize byli bohatí obyvatelé Severní Ameriky zahlcováni nejasnými investičními nabídkami. V Evropě tento problém neexistoval v takovém měřítku jako v Americe, jelikož telegrafii zde regulovaly národní poštovní kanceláře. Internet byl původně armádní projekt a nikdo nepředpokládal, že bude určen k vydělávání peněz. Zřejmě první internetový spam napsal zaměstnanec Digital Equipment Corporation. Byl zaslán 1. května 1978 na adresy tehdejší sítě ARPANET a obsahoval informace o prezentaci produktů této společnosti. Dalším spamem byla zpráva podepsaná jistým Davem Rhodesem a rozeslaná do diskusních skupin sítě USENET. Předmětem této zprávy bylo MAKE.MONEY.FAST!! (vydělávej rychle peníze). Roku 1993 se muž jménem Richard Depew rozhodl představit svoji novou představu o fungování USENETu. Tato idea nebyla na první pohled špatná. Navrhoval přidat moderátorům konferencí možnost stanovit pravidla a zrušit příspěvky, které je poruší. Koncem března si Richard hrál se svým programem nazvaným ARMM, jehož úkolem bylo spravovat diskuse podle jím navrhnutého způsobu. Došlo k nehodě a jeho software zahltil diskusní skupinu news.admin.policy více než 200 příspěvky. Samotný Richard Depew se za své počínání omluvil s tím, že se skutečně jednalo o nehodu. Jedním z dalších spamů byla zpráva zaslaná 18. ledna 1994 s předmětem Global Alert For All: Jesus is Coming Soon (Upozornění pro všechny: Ježíš brzy přijde). Jednalo se o nábožensky laděný text, který ukazoval souvislosti mezi zemětřesením v Los Angeles, Kalifornii, záplavami v Evropě, válkou v Jugoslávii a dalšími katastrofami. Skutečně masivním spamem byla nevyžádaná zpráva Green Card Lottery, kterou zaslali 5. března 1994 právnická společnost Cantor a Siegel. Zpráva zahltila 6 000 diskusních skupin. V jejich stopách později kráčel další spammer Michael Wolff, který pomocí nevyžádaných zpráv nabízel svoji knihu o internetovém chatu. Každý výskyt spamu doprovázely mohutné diskuse o etice chování na Internetu (tzv. netiquete).

........................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................

Ale no tak ...! Nešlo reagovat přímo u příspěvku, takže to musím napsat takto. Pokud jsou výsledky ankety překrouceny jako tato odpověď , pak nemají výsledky žádnou vypovídající hodnotu. Pokud někde spamuji a pak si hraju ve stylu já nic , já o ničem nevím a nedokážu přiznat barvu ?. Nechám na diskutujících ať si najdou souvislosti s propagovaným webem a autorem, který o ničem neví. Já osobně věřím jen anteketám, které si zfalšuji sám.

t

Už se někdy vzpamatujeme? http://m.youtube.com/watch?v=eucqIQ6NbZo

Peníze jsou iluze - výmysl lidi. Měnilo se zboží za zboží. Dnes se mění zboží za iluzi. Iluze se dá padělat, vytvořit jednodušeji a rychleji, než vyrobit zboží a pak jej směnit. Lidé chodí do práce, aby vydělali iluzi a za iluzi si koupili zboží. Zboží kupujeme od lidi,které ani neznáme, určují,kolik iluzí peněz jim dáme za jejich zboží. Potřebujem jejich zboží,jelikož jsme líní si jej vyrobit. Potřebujem peníze, abychom mohli koupit, potřebujem víc pracovat zboží je dražší.