LISTÁRNA

Období pobělohorské těžce dolehlo na vesnice a města Hřebečska. Již rok po porážce na Bílé Hoře podle rozsudku z 2. 9. 1622 propadla většina účastníků stavovské vzpoury hrdlu a majetku. Proti těm, kdo zůstali, byly rozsudky mírnější než v Čechách a to především zásluhou Karla St. ze Žerotína. Zboží stoupenců stavů je zkonfiskováno. Převážnou většinu statku získává kníže Karl von Liechtenstein (Karl Fürst von Liechtenstein, Fürst und Herzog von Troppau) a to panství Moravská Třebová, Zábřeh, Lanškroun a Landšperk. Spolu s biskupem olomouckým, Franzem I. von Dietrichsteinem zahajují tvrdou rekatolizaci. Dne 22. 3. 1625 je vydán dekret, aby ve všech městech obyvatelstvo do svatodušních svátků se obrátilo na katolickou víru, anebo se úplně z moravské země vystěhovalo, 9. 3. 1628 následoval obdobný restrikt ke stavu panskému a rytířskému. Dne 10. 5. 1628 je vydáno také pro Moravu Obnovené zřízení zemské. Nastala změna ve složení sněmu, duchovní stav byl zařazen jako první mezi stavy zemskými. Již při převzetí panství vydává Karel z Lichtenštejnu nařízení, že zachová privilegia města, přestoupí-li měšťané na katolickou víru. Kardinál Dietrichstein přivádí do země piaristy a ti zakládají v Moravské Třebové gymnázium, které se po dvě staletí stává základem vzdělání tohoto kraje. Velká část evangelíků proto volí emigraci