LISTÁRNA

Starosta Šumperku Zdeněk Brož chce pro město získat unijní dotaci na rozšíření kanalizační sítě a modernizaci čistírny odpadních vod. Kde se rozhodne o tom, zda ji moravské město obdrží? Bude to v Bruselu? Ten drží ruku na unijním rozpočtu. Nebo v Praze? Tam sídlí Státní fond životního prostředí, jenž české vodohospodářské projekty unii doporučuje ke schválení. Ani jedno, ani druhé. Ze všeho nejdříve na to v Šumperku potřebují svolení z Paříže. Bez toho se k dotaci nedostanou. Proč ta oklika? Šumperský starosta vysvětluje, že ve městě nad Seinou sídlí francouzská společnost Ondeo, jejíž česká filiálka se v Šumperku stará o provoz vodohospodářské infrastruktury. Potrubí a čistička sice patří městu Šumperk, to je však pronajalo společnosti Ondeo. Provozní smlouva má vypršet koncem roku 2020. Unijní dotaci v nekrácené výši ale mohou získat pouze sídla, jejichž smlouvy s provozovateli skončí nejpozději koncem roku 2015. Aby se Šumperk dostal k maximu peněz z Bruselu, musí provozní smlouvu s firmou Ondeo zkrátit o pět let. Ano zatím ústně "Vyjednávání trvalo půldruhého roku. Nedávno ve Francii konečně řekli ano, i když na papíře to zatím nemáme," říká Zdeněk Brož. Upřesňuje, že Šumperk potřebuje investovat 1,5 miliardy korun, aby splnil unijní směrnici na čištění městských odpadních vod. Do zmíněné částky jsou zahrnuty i náklady na dobudování kanalizace v Zábřehu, Mohelnici a Lošticích, které se na modernizovanou čističku napojí. Zdeněk Brož předpokládá, že nová provozní smlouva by mohla být uzavřena do dvou měsíců. Že je zkrácení o pět let na dobré cestě, potvrdil Ekonomu i Pierre-Etienne Segre, generální ředitel Ondeo Services CZ. Nebude to ale zadarmo. "Požádáme o náhradu škody. Zkrácením smlouvy přijdeme o třináct milionů korun zisku ročně. Za pět let to dělá 65 milionů korun," naznačuje Segre představu o kompenzaci. Firma Ondeo vybírá v Šumperku poplatky za vodné a stočné. Současně však městu platí za pronájem vodohospodářské infrastruktury. Konkrétní částku Segre neuvedl. Pouze dodal, že nájemné se obecně pohybuje na 20 až 25 procentech obratu. Ondeo v Česku ovládá šestnáct procent trhu se službami ve vodárenství a kanalizacích. Krátké jsou výhodné S náhradou ušlého zisku starosta počítá. Tvrdí, že i za tuto cenu bude pro Šumperk zkrácení smlouvy výhodné. Platí totiž, že čím jsou provozní smlouvy kratší, s tím vyšší unijní dotací lze počítat. "Města, jejichž smlouvy s provozovateli skončí v roce 2015, mohou získat dotaci, která jim pokryje až 85 procent investice," vysvětluje Jan Kříž, ředitel odboru fondů EU na ministerstvu životního prostředí. Potrvá-li smlouva až do roku 2020, lze získat dotaci jen do výše 60 procent nákladů. S třiceti procenty dotace mohou počítat žadatelé s dohodami do roku 2022. Když městu smlouva s provozovatelem skončí po roce 2022, nedostane z unijních fondů ani korunu. Kříž uvedl, že z tohoto důvodu v Česku nemůže o dotaci z unie žádat devatenáct sídel z celkových 315, které neplní unijní směrnici o čistotě městských odpadních vod a potřebují investovat do obnovy. Mezi postiženými městy je i Praha, jíž smlouva s jiným francouzským provozovatelem, společností Veolia Voda, skončí až v roce 2028. Sama metropole například bude potřebovat na modernizaci čističky a dostavbu kanalizace odhadem až jedenáct miliard korun. Kde na to vezme, nikdo neví. Neoblomná unie Z operačního programu Životní prostředí může Česko na kanalizace a čističky odpadních vod v období let 2007 až 2013 teoreticky vyčerpat až 43 miliard korun. V praxi je však využití těchto unijních peněz vázáno splněním řady podmínek. Tou hlavní je délka provozních smluv s vodárenskými společnostmi. A v tom je náš kámen úrazu. "Evropská komise trvá na tom, že smlouvy s provozovateli mohou trvat nejvýš dvanáct let. U nás přitom existují města, která je mají uzavřeny až na 30 let, či dokonce na dobu neurčitou," uvádí Jan Kříž. Tvrdí, že kvůli dlouhým provozním smlouvám nám Evropská komise až do loňska vracela jeden vodohospodářský projekt za druhým. Komise argumentuje tím, že dlouhé smlouvy omezují hospodářskou soutěž. Nelíbí se jí také, že řadu provozovatelů města najala bez výběrového řízení, což zpochybňuje efektivitu poskytovaných služeb. Samo znění smluv v očích Evropské komise nedává záruku, že unijní peníze budou vynaloženy účelně, tedy na zlepšení životního prostředí. Unijní podpory slouží k rozvoji veřejného sektoru, ale nesmějí být poskytnuty privátním společnostem. Byla by to nedovolená podpora, vysvětlil Kříž. Více na: http://ekonom.ihned.cz/c1-36998420-kauza-ciste-splasky