LISTÁRNA

Čas sázení ovocných stromků nastává po 15. říjnu. Zahradnictví se  předbíhají v pestrých katalozích a nízkých cenách. Kam se však poděly staré české a německé odrůdy ovocných stromů? Staré a krajové odrůdy jsou významné kulturní dědictví, které tu zanechali naši předkové, a na rozdíl od jablek ze supermarketů mají výrazné a zvláštní chuťové kombinace, i když někdy ne tak hezký vzhled. Staré odrůdy jsou v České republice nejvíce rozšířené v oblasti Sudet a v Bílých Karpatech. O odrůdě jabloně ´Sudetská reneta´ můžeme říct, že je naše původní domácí, protože ji vypěstoval koncem 19. století vrchní zahradník Jan Marek v Bludově. Vznikla křížením semenáče (‘Ananasová reneta’ x ‘Kanadská reneta’) s odrůdou ‘Gdanský hranáč’. V zahraničí je rozšířena málo, nejvíce se pěstuje na severní Moravě v podhůří Jeseníků. Také vyšlechtil červenou Markovu renetu a žíhanou Bludovskou renetu. Nejdelší je na Jesenicku samozřejmě seznam pěstovaných starých zimních odrůd jablek: ‘Baumannova reneta‘, ‘Boikovo‘, ‘Boikovo obrovské‘, ‘Boskoopské‘ (zvané koženáč), ‘Gdanský hranáč’, ‘Kardinál žíhaný’ (zvané Štrůdlové nebo Funtové), ‘Landsberská reneta’, ‘Panenské české’ (české národní jablko), ’Strýmka’,  ‘Sudetská  reneta’ (severomoravská krajová odrůda). Ze starých odrůd hrušní jsou do drsných poloh vhodnější naopak letní odrůdy - zimní odrůdy málokdy dozrají do požadované kvality: ‘Šedá letní – Špinka‘, ‘Solanka‘, ‘Clappova máslovka‘. Nevýhoda většiny starých odrůd slivoní spočívá v tom, že nejsou odolné k virovému onemocnění šarka. Třešním a višním se nejlépe daří na svazích, v údolích a mrazových kotlinách často zmrzají květy na jaře. Do drsných podmínek jsou vhodné staré odrůdy třešní ‘Císaře Františka chrupka‘, ‘Debora‘, ‘Dönissenova žlutá‘, ‘Germersdorfská‘, ‘Granát‘, ‘Grollova chrupka‘, ‘Karešova‘, ‘Kaštánka‘, ‘Lyonská raná‘, ‘Rychlice německá‘, ‘Troprichterova‘. Višně mají o něco menší nároky než třešně. Do vyšších a drsných poloh se hodí staré odrůdy ‘Amarelka královská‘, ‘Amarelka stinná‘, ‘Morela pozdní‘, ‘Morellenfeuer‘, ‘Sladkovišeň ranná‘.  Jeseničtí Brontosauři zachraňují unikátní sad v zaniklé osadě Zastávka u Uhelné a v blízké lokalitě na Hřibové. Do záchrany původních odrůd se zapojují také obce. Například Bernartice plánují výsadbu švestkové aleje, do které chtějí použít rouby z původních stromů. "Několik jich v obci ještě je. Chtěli bychom časem vysadit jak švestky, tak taky některé z původních odrůd jabloní a hrušek," nastínil bernartický starosta Mojmír Michálek. Pro inspiraci fotografie starých odrůd jablíček a hruštiček, tyto nemají jesenický genofond, jsou z regionu Uherskohradišťska http://www.prodejstromku.cz/katalog/novinky/