LISTÁRNA

Do okruhu firem, které měl starosta v lásce, patří i olomoucká společnost Tomáše Seidla s názvem RealAliance. Martínek s ní spolupracoval od roku 2007. Uzavřel s ní pět smluv o odprodeji obecních nemovitostí. U smluv chybí zmínka, že by s nimi zastupitelstvo vyjádřilo souhlas. Navíc není možné dohledat rozhodnutí, na jehož základě si obec k odprodeji nemovitostí vybrala právě společnost RealAliance. Nejpodivuhodnější kontrakt s touto firmou pochází ze srpna 2011. Jde o dokument, na jehož základě se tato realitní kancelář zavázala, že pro Loučnou sežene půjčku ve výši 12 milionů korun. Podmínky, které si „realitka“ prosadila do zprostředkovatelské smlouvy, by se líbily každému. Za domluvení úvěru získal majitel firmy Tomáš Seidl odměnu 350 tisíc korun. Navíc mu náležel poplatek 120 tisíc korun ročně za to, že u sebe uschová smlouvy o úvěru. Starosta Martínek se za dvanáctimilionový úvěr zaručil moderním domem s pečovatelskou službou, stojícím v těsném sousedství penzionu (poznámka: podnikatelé Seidlovi vlastní penzion Biograf se řvavou červenou omítkou), který vlastní Aleš Seidl, bratr realitního podnikatele Tomáše Seidla. Plán starosty byl zřejmý: Loučná použije úvěr na dostavbu kanalizace, nebude ho splácet a dům s pečovatelskou službou propadne věřitelům. Plán by vyšel, kdyby se nezměnilo vedení obce. Dnes se Martínek s těmito tehdejšími záměry příliš netají. V podstatě je potvrdil při pětiminutovém telefonickém rozhovoru s TÝDNEM. „Nebyl dobrý tah, že obec půjčku splatila. Šlo o metodu, jak výhodně privatizovat dům s pečovatelskou službou, který je pro obec dlouhodobě ztrátový. Teď je od banky oceněný na deset milionů korun. Díky mojí smlouvě by za něj obec získala 12 milionů,“ řekl exstarosta Martínek. Kdyby se naplnily jeho plány, obec by přišla o domov důchodců a na jeho místě by zřejmě vzniklo wellness centrum. Bratři Seidlové už údajně dali vypracovat projekt na přebudování zařízení v relaxační oázu. Před sousedy z Loučné ale Martínek tento plán až dosud popíral. „Neexistuje žádný důvod, proč by se naši penzisté měli z domu s pečovatelskou službou stěhovat jinam. Musím zdůraznit, že nikdo o vystěhování řádně platících nájemníků nikdy neuvažoval,“ napsal Martínek do Loučenských listů, které po odchodu z radnice začal sám vydávat.