LISTÁRNA

Šumperský místostarosta Ing. Gustav Oberleithner (* 8. dubna 1871 Šumperk,  † 19. května 1945 Rapotín) svolal 27. října 1918 k radnici v Šumperku demonstraci asi deseti tisíc Němců: „Vyjádřeme odpor proti záměru Čechů vytvořit stát v hranicích bývalé České koruny. Chceme zůstat Němci a mít právo sebeurčení Němců na severní Moravě.“ 30. října 1918 vyhlásili němečtí poslanci ze severní Moravy provincii Sudetenland (Jesenicko, Šumpersko, Krnovsko, Opavsko a Novojičínsko), deklarující příslušnost k Rakousku. Gustav Oberleithner se stal zástupcem hejtmana Sudetenlandu Hanse Jokla z Opavy. Sudeteland měl celkovou rozlohu 6534 km2 s 643 804 obyvateli německé národnosti a 25 028 obyvateli české národnosti. Masarykova První republika se s právem na sebeurčení nepárala jako v Katalánsku a zahájila úplnou izolaci Sudetenlandu: zásobovací a dopravní spojení bylo zcela zablokováno, také zásobování uhlím, zásilky s uhlím byly z české strany konfiskovány. Vlaky do Šumperka zadržovalo české vojsko v Bludově a v Bohuňovicích. Chudé horské Jesenicko nemohlo Šumperku pomoci a sousední Německo se po prohrané válce odmítlo angažovat ve věci krajanů. Sudetenland se nedočkal od Rakouska a Německa žádné ekonomické, vojenské ani diplomatické pomoci. O vyjednávání a prosazení státní moci v Šumperku se pokoušel český Národní výbor v Zábřehu. Vyhláška z 19. listopadu „z rozkazu Národního Výboru v Zábřeze zakazuje Habermannovi, majiteli mlýna v Bludově, prodávat mouku, další výrobky a obilí do německých obcí šumperského okresu. Kontrola zákazu bude prováděna vojenskou hlídkou, s hrozbou použití zbraně.“ Zábřežští představitelé požadovali umístění posádky čs. vojska v šumperských kasárnách, německý Šumperk zase zrušení zásobovací blokády. 21. listopadu 1918 odeslal Národní výbor v Zábřehu dopis do Prahy, kde žádal zákrok armády proti městu Šumperk a donucení k uznání svrchovanosti Československé republiky. Gustav Oberleithner odeslal dne 5. prosince 1918 dotaz na zemské prezidium Sudetenlandu v Opavě: „Jak se máme zachovat při obsazování města Čechy? Máme se bránit? I v případě krveprolití?“ Druhý den, 6. prosince, se po abdikaci šumperského starosty Dr. Viktora Woelhelma stává Ing. Gustav Oberleithner starostou. Vedení města se ujímá v době pro šumperské Němce již kritické, neboť ve svých vzpomínkách uvádí, že „již skoro týden je Šumperk bez uhlí (k 15. prosinci) a hospodářská katastrofa nám stojí přede dveřmi“. Připočteme-li k tomu informace o obsazování čs. armádou jednoho města za druhým, pak šlo již jen o to, předat město Šumperk za co nejdůstojnějších podmínek a zachovat si tvář před obyvateli. Jednotky československého státu - slavný 30. pěší pluk z Vysokého Mýta, který se v listopadu vrátil z hroutící se italské fronty s velkou částí výzbroje pod velením oblíbeného podplukovníka Františka Berana, a Severomoravský prapor, který se během listopadu zformoval v Zábřeze - dorazily ráno 15. prosince 1918 pěšky do Šumperka. V prvních řadách šli vojáci s ručními granáty v rukou, za nimi k boji připravení ostatní. Již po pár set metrech bylo jasné, že šumperští Němci nebudou klást odpor. Byl tedy rozvinut plukovní prapor a začala hrát plukovní hudba. Na radnici se zatím vyjednávalo o kapitulaci Šumperka. Velitel pplk. Beran byl nepochybně výraznou a energickou osobností, neboť když do poradní síně, kde se nacházeli, vstoupil starosta Oberleithner a tázal se: „Na základě čeho zabíráte naše město?“udeřil pplk. Beran pěstí do stolu a odpověděl: „Na základě moci a práva“. Na to Gustav Oberleithner reagoval úklonou a slovy: „To mně imponuje“. Potom podal přítomným českým zástupcům ruku a učinil toto prohlášení: „Ve jménu přítomných zástupců německého obyvatelstva severní Moravy, kteří po staletí pokojně tuto půdu obývají, prohlašuji: Na základě sebeurčovacího práva jsme a zůstaneme občany Republiky Německého Rakouska. My jsme a zůstaneme příslušníky provincie Sudetenlandu. Násilná pohrůžka, které můžeme čeliti pouze svým dobrým právem, nutí nás podmínky přijmout. Pozvedáme v této hodině, kdy jsme znásilňováni, slavnostně proti tomu protest a doufáme, že svobodomyslní duchové tento protest uslyší.“ Potom vojáci upevnili na radniční věž slovanský prapor na znamení, že se město Šumperk vzdalo. Gustav Oberleithner zastával úřad starosty Šumperka v letech 1918 - 1921, v letech 1920 - 1929 byl senátorem za Deutsche Nationale Partei. S využitím bakalářské práce Marian Macoun - Konec provincie Sudetenland v Šumperku