Nový brankář hokejových Draků Petr Zavadil: Štůry mi Šumperk doporučilROZHOVOR

 „Se Štůrym jsem se o tom hodně bavil. Ptal jsem se ho, jaké to tu bylo, jak byl spokojený a podobně. Dost mi pomohl a poradil. Vím, že tady působil delší dobu, že byl obrovskou oporou týmu a že ho měli diváci moc rádi,“ přiznal debaty se zlínským parťákem usměvavý hokejista, pro kterého nebude šumperská štace premiérovým účinkováním ve druhé lize. Kromě Hodonína pomáhal i Uherskému Hradišti. „Prvotní oslovení a úvodní jednání probíhala výhradně s prezidentem klubu Vladimírem Velčovským. Bavili jsme se o možnosti mého působení v Šumperku, a protože se mi podmínky i všechno ostatní zamlouvaly a jevily velmi dobře, rychle jsme se domluvili,“ prozradil, v jakém duchu vzájemné námluvy probíhaly.

Měl jste i jiné možnosti? Podstatnou část minulé sezóny jste strávil v Hodoníně, ten o vás nestál?
„Další angažmá jsem samozřejmě řešil a s pomocí Zlína a tamního trenéra brankářů mapoval situaci na nejrůznějších místech včetně první ligy. Ono je to ale těžké, ve vyšší soutěži je konkurence opravdu velká. V Hodoníně se mi líbilo, znal jsem to tam z předchozích let. Letos jsme se ale nedohodli na podmínkách, takže jsem dopředu věděl, že budu pokračovat jinde.“

V předešlém ročníku jste figuroval na soupisce Zlína, čímž jste mohl reálně živit váš extraligový sen. Neberete šumperskou variantu z tohoto pohledu jako krok zpátky?
„Je pravda, že bych měl v Šumperku hostovat celou sezónu. Uvidíme, jak se všechno vyvine, člověk nikdy neví. Jako krok zpátky to určitě nevnímám. Ve druhé lize nás čeká hodně zápasů a já jsem přesvědčený o tom, že opravdu dobrých a proti kvalitním soupeřům.“

Vaším brankářským konkurentem bude Martin Slezák. Znali jste se osobně?
„Teprve se poznáváme. Moje úvodní dojmy jsou takové, že to bude naprosto bez potíží. Jeví se mi jako pohodový a přátelský kluk. Věřím, že spolu vytvoříme perfektní dvojici, která si po všech stránkách vyhoví. Akorát mě docela překvapilo, jaký je to čahoun.“ (smích)

O gólmanech se tvrdí, že jsou to v nejednom případě „podivní svérázové“. Mezi jaké typy se řadíte vy?
„Mezi bezproblémové a kamarádské. Je pravda, že někteří brankáři jsou uzavření, mají svůj svět a potřebují být sami. Já představuji pravý opak.“

Váš nový chlebodárce čelí v přípravném období nepříjemnému zádrhelu. Protože není na domovském stadiónu na čem bruslit, musíte za ledem dojíždět. Jak moc velká je to komplikace?
„Necelý týden jsme trénovali venku, teď máme led v Uničově. Není to úplně ideální, ale žádnou tragédii bych v tom nehledal. Zvlášť když to nemáme daleko.“

Druhá liga odstartuje v polovině září. Zbývá podle vás dostatek času na to, aby se nově tvořící tým stačil sehrát?
„Chvíli to může trvat, v takovýchto případech to není nic neobvyklého. Pokud jde o mě, jsem optimista. Když dáme dohromady fungující partu a všechno si sedne, můžeme být úspěšní a předvádět divákům odpovídající výkony.“

Hrál jste někdy v Šumperku?
„Nikdy. Snad každý hokejista ale sleduje dění v extralize, první lize i druhé lize. Takže jsem o Šumperku okrajový přehled měl, znal jsem výsledky i soupisku z minulé sezóny. Teď jsme tady čtyři Zlíňáci: David Jurík, Michal Janota, Jakub Řezáč a já. Plus Honza Matějka, co ve Zlíně taky hrával. Mimochodem výborný kluk. Prošli jsme spolu mládežnickými a juniorskými kategoriemi.“

Moravská skupina třetí nejvyšší soutěže bude mít jen devět účastníků. Na druhou stranu se do ní zapojí několik postupových favoritů v čele s nadupaným Vsetínem a ambiciózní Porubou. Co od druholigového putování očekáváte?
„Že bude mít minimálně stejnou kvalitu jako předešlý ročník. Ne-li ještě větší. Počítat se musí i s Valašským Meziříčím, Novým Jičínem, Technikou Brno a dalšími. Nebude to vůbec jednoduché. Teď je na nás, abychom se se vším porvali a za každých okolností dělali maximum pro to, aby se nám dařilo.“

Lapačku držíte v pravé ruce. Je pro vás výhoda, že chytáte v opačném gardu?
„Hodně lidí se mě na to ptá, je to často probírané téma. Nevím, jestli bych to považoval úplně za výhodu. Když na vás najíždí někdo, kdo vás nezná, tak je to pro něj každopádně nezvyk.“

Jako zlínský odchovanec jste ve žlutomodrém dresu mateřského klubu stačil naskočit do tří extraligových zápasů. V čem je z pohledu brankáře elitní liga jiná?
„Rychlost, hráči i celková úroveň hokeje se pohybují na vyšším levelu. Musíte být pozornější a po celý čas stoprocentně soustředěný. Taky je potřeba být ve správný čas na správném místě, předvídat a číst hru. Jinak se říká, že střely jsou ve všech soutěžích víceméně stejné.“

Máte za sebou i jednu zahraniční štaci, dva roky jste nasával atmosféru druhé francouzské ligy. Jak na poměrně exotickou misi vzpomínáte?
„Byla to pro mě obrovská zkušenost. Jak po hokejové, tak i životní stránce. Poznal jsou jinou zemi, jinou kulturu, jiné sportovní prostředí. Sám jsem byl zvědavý, co mě tam čeká. Vzhledem k tomu, že je ve Francii hodně cizinců, v hokeji i mimo něj, ani druhá liga neměla vůbec špatnou úroveň. Působil jsem v klubu, který čelil soupeřům s větším počtem zahraničních hráčů, co hokej velmi dobře ovládali. Takže byli silnější a většinou nás přestříleli. Zachytal jsem si opravdu hodně.“

Francie neprožívá nejpříjemnější období, v poslední době je terčem narůstajícího počtu teroristických útoků. To vás asi jako „bývalého Francouze“ vůbec netěší.
„Člověk nad tím přemýšlí a říká si, že je rád, že tam není a nemusí to zažívat. Zároveň je mi upřímně líto těch, kterých se to týká. Klukům jsem volal a zjišťoval, jak na tom jsou. Ve městě, kde jsem hrál, naštěstí k ničemu nedošlo. Každopádně s napadenými Francouzi soucítím a jednoznačně nejsem sám.“


Foto: hokej.zlin.cz 

O post brankářské jedničky bude v Šumperku usilovat zlínský gólman Petr Zavadil.