Nejlepší sezóna v historii, libovala si duše florbalové Libiny

 Hlavní vlajková loď dokazovala, že patří do jiných vod. Ke dnu sestřelila šestnáct flotil, sama schytala jen tři rány. „Kluci potvrdili, že to není soutěž pro ně. Na druhou stranu se půlce mančaftu do kvalitnější regionální ligy nechce. Když ji přihlásíme, někteří borci radši skončí, nebo přejdou do veteránů. Ještě je na konečné verdikty brzo, ale nejspíš to nedopadne a postup odmítneme. Nejsou lidi. Většina zápasů se odehrála maximálně v deseti hráčích,“ vysvětloval Vrána.

Sám patří do výběru dříve narozených pardálů. Pro příští ročník má už teď smělé plány. „Družstvo trochu omladíme a zkusíme se probít na mistrovství republiky. Na první trojku asi mít nebudeme, ale ze čtvrtého místa by to mohlo jít.“

Lukáš Vrána je zakladatelem a duší celého libinského florbalu. Protože se oficiální historie píše od ledna 2000, čeká ho na startu nového roku oslava kulatých dvacetin. Součástí narozeninového mecheche bude pozvání všech současných i bývalých plejerů a také turnaj za účasti Šumperka či Jeseníku. „Pokusím se oslovit ostravské Pepino. Že by přijeli jedním autobusem a zahráli si u nás dvě utkání. Uvidíme, co se podaří, a co ne,“ nechtěla florbalová „holka pro všechno“ předbíhat.

Pod palcem má i květnový Floorball Session. Nevšední letní akce pořádaná pod otevřeným nebem stojí na prahu dvacátého pokračování. „Kvůli rekonstrukci, která na stadiónu momentálně probíhá, jsem byl nucen sáhnout po halové variantě. Ve zbourané tribuně byly šatny a sprchy, takže mi nic jiného nezbývalo. Zatím je přihlášených šest týmů, a pokud se nikdo další nepřidá, jubilejní ročník bohužel nebude. Byla by to škoda, ale co naděláme,“ pokrčil rameny z pozice hlavního organizátora.
 

Florbal v Libině bez Lukáše Vrány (vlevo dole)? Jako Paříž bez legendární Eiffelovy věže…