„Každý musí být připravený a ochotný položit za Šumperk život. Pokud ne, sbalí se a pojede domů,“ varuje lodivod Draků Jozef Zavadil

 Po finálové sérii to vypadalo, že se chystáte pověsit trenérské řemeslo na hřebík. Co vás přesvědčilo, abyste jste si bohatou kariérou prodloužil?
„Šéf klubu i samotní hráči projevili zájem o to, abych pokračoval. Kluci seděli v šatně a chtěli vědět, na kolik procent je reálné, že zůstanu. Pokud takhle reagují na společně odvedenou práci, do očí se vám derou slzy. Moc si toho vážím. Trénuji téměř padesát let a musím říct, že na podobně poctivý mančaft nenarazíte jen tak. Každou hodinu odmakali se stoprocentním zaujetím. V době, kdy jsem mužstvo přebíral, sice dokázalo kvalitně útočit, ale mělo velký bordel v defenzívě. Když pak vidíte, jak perfektně brání ve třetím finále proti Porubě a jak favorita drží zkrátka i v oslabeném složení, moc vás to potěší. V Šumperku jsem omládl, hokej mě zase začal bavit.“

Po několika týdnech u hlavního kormidla jste narovinu prohlásil, že stávající celek není typologicky dobře složený. Co jste měl přesně na mysli?
„Současný hokej je agresivní, přímočarý a založený na jednoduchosti, tvrdosti a dohrávání soubojů. Pominuli Kovaříka a Králíka, v týmu nebyl další hráč s váhou nad 86 kilogramů. Proti Kopřivnici a Hodonínu se to projevilo v plné nahotě, po silové stránce nás oba soupeři převyšovali. Velmi důležité je i lidské podvědomí. V mančaftu musíte mít odolné jedince, kteří umí vyhrávat. Na klucích se negativně podepsal těžký začátek, a pokud šlo o venkovní zápasy, už se z toho pořádně nevyhrabali. Až do listopadu trávili každý den v plesnivé uničovské kabině a při čekání na autobus jim únavou padala hlava a pospávali kdesi na špinavých stolech.“

Vladimír Velčovský prohlásil, že už pracujete na složení kádru pro příští sezónu. Slyší hokejisté odjinud na to, když je oslovíte s nabídkou, aby se upsali právě Šumperku? Jsou Draci v kurzu?
„Odezva je dobrá, vesměs reagují kladně. Někteří se chtějí vrátit po angažmá v první lize. Třeba Karel Plášek, s nímž je pan Velčovský domluvený. Slyšeli o letní přípravě na suchu, Šumperk je navíc pověstný velice solidním diváckým prostředím. Fanoušci jsou seriózní, jdou za hráči a dokážou je podpořit.“

Hlasitě se mluví o možném zapojení zahraničních posil. Jak jste v tomto ohledu daleko?
„Do přípravy se určitě zapojí. Ve hře je brankář, obránci i útočníci. Jsou to kluci ze Slovenska, Švédska, Slovinska, Dánska a Ruska. Žádná privilegia a ústupky očekávat nemůžou. Šanci dostanou, ale smlouvu obdrží jen v případě, že zapadnou herně, výkonnostně a také lidsky. Každý musí být připravený a ochotný položit za Šumperk život. Pokud ne, sbalí se a pojede domů.“

Dejme tomu, že se trefíte do černého, správnými jedinci naplníte povolenou kvótu pěti cizinců a ze šumperského výběru se stane mezinárodní soubor. Nemáte trochu obavy, že by to v šatně nemuselo dělat dobrotu? Přece jen se bavíme o úrovni druhé ligy, kde je fungující a úzce propojená parta nezbytným základem.
„Mužstvo zčásti překopeme, ale zároveň chceme, aby kostra týmu zůstala pospolu a dalo se na ní stavět. Možná budou v Šumperku čtyři cizinci, možná pět, možná jich nakonec podepíšeme méně. Na mém postoji se nikdy nic nemění. Ať už je to místní nebo zahraniční hráč, vždycky se snažím, aby do mozaiky zapadal povahově a svým charakterem. Tak, abychom táhli za stejný provaz, v kabině bilo naplno jedno velké společné srdce a celé mužstvo potilo krev za majitele a trenéry a hlavně pro město a diváky. Chceme dělat lidem radost, o to nám jde především.“


Foto: Petr Fišer

Jozef Zavadil (vlevo) naváže na Tyršově stadiónu na spolupráci se Zdeňkem Novosadem.