„Jsme jako rodina,“ těší hrajícího kouče florbalového Asperu Matyáše Zapletala

 V šumperském Asperu sedí hned na třech pomyslných židlích. Je totiž kormidelníkem áčka, dorostu a navíc si pravidelně plní i hráčské povinnosti. „Těžko můžete vyčítat chyby parťákům z lajny, když je sám děláte taky. Po střídání byste si chtěl kolikrát oddechnout, ale musíme sledovat, jak se daří druhé formaci. Udílet pokyny a hledat příčiny a cesty z případných problémů není během zápasu vůbec snadné,“ svěřoval se mladý lodivod.
Trenérské taktovky se chopil hlavně proto, aby ulevil Jiřímu Trávníčkovi. „Nahradil jsem ho po čtvrtém kole. Chtěl se soustředit na sebe a svůj výkon. Když jste hrající trenér, nezbývá vám, než myslet na spoustu věcí najednou. Protože je pro nás hodně důležitý, nabídl jsem se, že to vezmu místo něj,“ vysvětloval Zapletal, proč k výměně došlo.

Spoluhráči poslouchají

I když je mu teprve 24 let, spoluhráči ho poslouchají. „Dalo by se říct, že na slovo. Zbytečně neremcají a neoponují a snaží se, co to jde. Dřív jsem u nich asi nebyl úplně nejpopulárnější, o nějakém větším respektu nemohla být řeč. S danou situací se ale smířili a v naší spolupráci nevidím žádný problém. Jako trenér jsem se vypracoval tím, co se mi povedlo s juniory a dorostenci,“ připomněl své předchozí štace v mateřském klubu.
Příprava na každý trénink mu zabere minimálně půlhodinu. Nic se nesnaží ošidit. „Vždycky si vytvořím bloky nejrůznějších cvičení a obměňuji je podle potřeby. Jen improvizovat nemůžete. Pokud jde o muže, scházíme se ve čtvrtek a v pátek. Někteří kluci pracují nebo chodí na školy mimo město a kolikrát nemůžou do Šumperka dojet. Je to těžké,“ nezastíral Matyáš Zapletal, sám student oboru regionální geografie na Univerzitě Palackého v Olomouci.
Případná sázka na klasického nehrajícího trenéra by se mu relativně zamlouvala. Pravděpodobně by se rovnala nejideálnější možné variantě. Jenže? „Po finanční stránce by se to nejspíš utáhnout dalo. Problém je v tom, že sehnat někoho opravdu schopného, kdo by florbalu po všech stránkách rozuměl, je v našich podmínkách téměř nemožné. Vlastně si to ani nedokážu představit,“ nezastíral současný kouč, jenž od prvopočátku své kariéry tvrdí muziku v zadních řadách. „Je to pozice, která mi vyhovuje. I proto, že nejsem technicky tolik zručný jako někteří šikovnější spoluhráči. Na druhou stranu to není pouze o gólech. Defenzíva je taky důležitá. Bez dobré obrany se neobejdete,“ hlásil přesvědčeně.

Národní ligu? ANO!

Současná forma Asperu mu dělá radost. Šumperští florbalisté v základní hrací době neprohráli už jedenáct zápasů v řadě, přičemž rovných deset z nich dovedli do vítězného konce. „Je to slušná šňůra. Jako mančaft spolu trávíme čas i mimo hřiště a na naší soudržnosti a výsledcích je to znát. Spíš než tým tvoříme jednu rodinu, jejíž členové si dokážou vyhovět a taky dobře vědí, co chtějí,“ odhalil Zapletal. Se svým mužstvem by rád doputoval až do Národní ligy. „Všichni do jednoho věříme, že na ni máme. V minulých letech postoupily Havířov a Horní Suchá a dnes se tam řadí k nejlepším mančaftům. Vzájemné zápasy byly minimálně vyrovnané a nejednou končily naší výhrou. Mezi divizí a ligou není obrovský rozdíl. Jen se do ní musíte dostat. Je to daleko těžší, než se v ní udržet a zabydlet,“ stál si za svým.
Vrásky na čele mu dělají absence klíčových hráčů. Po Jiřím Trávníčkovi vypadl ze sestavy bek Petr Paloušek. „Poslední víkendová utkání ukázala, že jsme schopni to zvládnout i bez Jirky. Naše produktivita každopádně nebyla taková, jako když ho máme k dispozici,“ věděl Trávníčkův dlouholetý kolega a kamarád.

Může rozhodnout Telnice

Oba marodi s vysokou pravděpodobností nestihnou možná stěžejní souboj celé sezóny. Asper v půlce února přivítá Telnici a ve šlágru kola nepůjde o nic menšího, než o příčky zaručující účast mezi divizní elitou. Po základní části si to rozdá o postup. „Hrajeme doma, kde bychom mohli těžit ze zrádnosti ošidného povrchu. Nejeden soupeř na něm už pohořel. Míček dost odskakuje a většina našich protivníků s tím má problémy. Jsme na něj víc zvyklí, což by mohla být naše výhoda,“ přemítal nahlas Zapletal.
Ve zmíněném duelu by uvítal větší podporu fanoušků. Na divizní zápasy jich moc nechodí, přes 100 zvědavců dorazí do haly na gymnáziu jen výjimečně. „Ještě nejsou na florbal tolik zvyklí. Pokud k tomu mají příležitost, dají přednost jiným sportům. Třeba hokeji, fotbalu nebo basketu. Do hlediště je dokážou nalákat akorát speciální události. Když nás loni v poháru čekaly extraligové Vítkovice, byl plný dům. Diváky zajímají i utkání play off, baráže nebo boje o postup. V ostatních případech je jejich zájem menší,“ konstatoval smířeně Matyáš Zapletal.
 

Foto: red

Matyáš Zapletal si na sportovní nudu rozhodně stěžovat nemůže.