JAK TO VIDÍM JÁ: Holka pro všechno jako obětní beránek. Právem?

 „Vždyť je i manažerem, tak co se diví?!“ namítalo stále početnější stádo kritiků. Do karet jim nahrálo suverénní vítězství nad Prostějovem, na nějž Draci dosáhli s Milanem Mazancem. „Nový trenér a hned to jde,“ bylo slyšet velmi často po středečním utkání.
Na Kučerovu obhajobu existuje řada argumentů. Stačí zmínit, jak se v nejvyšší soutěži trápí mistrovský Litvínov. A to přišel jen o tři stěžejní opory. V Šumperku se rozpadla podstatná část kostry z minulých let, mužstvo se změnilo ze dvou třetin. Navíc se po oznámeném „farmaření“ s Pardubicemi všechno honilo na poslední chvíli. Čekali jste zázraky? Já tedy ne. Bylo dost pravděpodobné, že to bude skřípat.
Ano, Radek Kučera je i sportovním manažerem. Jenže takovým, který při hráčských transakcích nemá poslední slovo. Nekompromisní setkání s nachystaným katem by si plnohodnotně zasloužil v případě, že by po přiděleném balíku peněz neuspěl s mužstvem, které by si od začátku až do konce postavil podle svých představ a přání bez jakýchkoliv zásahů z vyšších míst (= klubový prezident Velčovský). Samozřejmě v rámci ekonomických možností. Za těchto okolností by byla jeho zodpovědnost maximální a nesl by na svých bedrech neoddiskutovatelně stoprocentní díl viny.
Místo toho se volily kompromisy a přeskakovaly překážky. Jedna z největších pramení z neexistující letní přípravy na suchu a s ní propojeného faktu, že se naděje na vysněný postup do play off nejčastěji prohospodařily kolem Vánoc a po Novém roce. Nešlo o náhodu.
Neříkám, že tápající mužstvo nepotřebovalo změnu na trenérském postu. Naopak. Mělo k ní dojít už napoprvé, kdy byl Kučera ochoten sám odstoupit před několika týdny. Zároveň si ale stojím za názorem, že takové „lynčování“, které klubová holka pro všechno musela absolvovat, rozhodně nebylo důstojné. A ani férové a spravedlivé. Poctivým a věrným dělníkem jediného profesionálního seskupení na okresním území byl více než deset let, ať už jako buldočí útočný centr, funkcionář nebo trenér. Na to by se nemělo zapomínat.
Na popraviště před rozlícený dav ho v prvé řadě odsoudili samotní hráči. Ani zdaleka nepodávali výkony, na které doopravdy mají, což mimo jiné v plné nahotě potvrdila výhra nad prostějovskými Jestřáby. Platilo to nejen o šumperských „starousedlících“, ale i o většině mladíků dojíždějících z Pardubic.