JAK TO VIDÍM JÁ: Hokejisté na Porubu měli, stačilo relativně málo

 Je to trochu paradox. V play off vypadli se soupeřem, který jim po herní stránce vyhovoval víc. Duely s Valašským Meziříčím byly převážně urputné, defenzivně laděné a nad zápasovou krásou v nich vítězil krvelačný boj. Snaživého konkurenta odstavili na vedlejší kolej s vypětím všech sil a také proto, že byli psychicky a mentálně odolnější. Dokázali se totiž vylízat z několika nepříjemných šlamastyk. Výkonnostní rozdíly se jevily až na některé pasáže jednotlivých utkání jako minimální.
Semifinálová řežba se sebevědomou Porubou přinesla otevřenější partie. Ve větší míře se myslelo na útočení, což ofenzivně laděnému Šumperku vyhovovalo. A protože se s gradujícími emocemi i často faulovalo a porušovala pravidla, žlutomodří mohli použít své oblíbené „přesilovkové“ zbraně.
S odstupem času lze konstatovat, že se z jejich pohledu jednalo o hratelnou sérii. A také si je potřeba přiznat, že ji nepřekulili na svoji stranu vlastní vinou. Úvodní dva zápasy ztratili způsobem, který je musí mrzet ještě teď. V obou vedli o dvě branky, v obou měli na vítězství. Místo toho prohrávali 0:2 na zápasy…
Za to, že nesložili zbraně a zdánlivě ztracenou přetahovanou byli schopni vrátit do Ostravy, zaslouží pochvalu. V rozhodujícím pátém střetnutí dojeli na hrozící komplikace, které se jim v předchozím průběhu trochu zázračně vyhýbaly. Úzký kádr se začal potýkal se zdravotními problémy, a jak přiznal trenér Flašar, docházel mu kyslík. V takovém rozpoložení by v případném finále neměli proti favorizovanému Vsetínu sebemenší šanci.
Hokejový Šumperk si zajistil místo na pomyslných stupních vítězů oprávněně. I když prošel po pádu z první ligy zásadními změnami, s ohledem na plně profesionální mužstvo si ani jiné cíle vytýčit nemohl. Dosáhl na ně s velkým přispěním elitní formace Matějka, Vymazal, Vachutka, kterou zezadu zdatně podporoval útočnými choutkami pověstný obránce Sedlák. Hlavně díky ní se tým trenéra Aleše Flašara vklínil mezi druholigovou elitu. Na ledě trávila hromadu času, její herní vytížení bylo až extrémní. Trenérovu důvěru splácela tím, že uměla být produktivní a gólová.
Zmínit je potřeba i jméno brankáře Hynka Kůdely. Jestli chce ředitel Velčovský v příští sezóně pomýšlet na postup, měl by udělat všechno pro to, aby s usměvavým blonďákem prodloužil smlouvu. Kvalitní gólman, to je v hokeji stěžejní základ, bez kterého jste nahraní. Některé výsledkové kopance, k nímž docházelo před jeho příchodem z Českých Budějovic, toho byly vzácným důkazem.