Barážový sen se rozplynul. Trenér Draků Jozef Zavadil i tak smekal klobouk

 Jako by extraligová Plzeň přišla o reprezentanty Milana Gulaše a Tomáše Mertla. Trenér Draků Jozef Zavadil si před druhým duelem musel připadat obdobně. Ze sestavy mu vypadli dva extrémně důležití hráči. Ve formě hrajícího Michala Vymazala odstavilo na vedlejší kolej zranění z prvního střetnutí, Lukáše Králíka gradující viróza. „Jsem přesvědčený o tom, že kdyby Vymazka mohl v Ostravě odehrát celé utkání, tak se domů vracíme jako vítězové. Jakmile musel odstoupit, zase jsme to lepili, jak se dalo,“ posteskl si kouč Zavadil, jehož svěřenci na úvod série padli po prodloužení. Vyrovnaný zápas rozseklo šumperské zaváhání ve středním pásmu. „Byla to banální až dětská chyba. Škoda, že jsme to nedotáhli k nájezdům, pokaždé bývají hodně o štěstí,“ zalitoval kormidelník ze Slovenska.

Před úterní odvetou se karty rozdaly jasně. Všechny trumfy mluvily ve prospěch Ostravanů, oslabenému Šumperku se moc šancí nedávalo. „Těžko jsme je mohli porazit v takovém složení. Věděli jsme, do čeho jdeme. Někteří kluci sotva pletli nohama a na gólech, co jsme dostali po výjezdech zpoza brány, se to projevilo. S tím jako trenér nic nezmůžete. Po zápase jsem hráčům poděkoval za to, jak bojovali. Lidi nejsou blbí. Jejich snahu dokázali ocenit a hlasitě je povzbuzovali. Říkal jsem jim, ať si toho váží. Jeden vedle druhého dřeli jako blázni a vydali se ze všech sil,“ uznale pokyvoval hlavou Jozef Zavadil, sám zápolící se zvýšenou teplotou.

V úterý moc nescházelo a kromě obránce Bažanta a útočného dua Vymazal - Králík postrádal i Petra Gewieseho. „Odpoledne se mu narodil syn a ještě o čtvrt na šest nebyl na zimáku. Doběhl na poslední chvíli s tyčinkou v ruce. V posledních dvou dnech pořádně nejedl,“ popisoval hekticky strávené hodiny svého svěřence sedmdesátiletý stratég. „Je potřeba si přiznat, že Poruba byla někde jinde. K nesrovnatelnému rozdílu v šířce obou týmů je nutné připočítat i fakt, že měla v nohách o pět zápasů míň. A to se samozřejmě projeví,“ konstatoval smířeně. „To, že jsme se dostali až do finále, je vzhledem k počtu zraněných a nemocných marodů velký úspěch. Před mančaftem smekám klobouk. Ve finále nevypustil vůbec nic, a přestože prohrál 0:3 na zápasy, odvedl maximum. Poruba nás rozhodně nepřehrála, v některých fázích nevěděla, co má dělat. Troufám si tvrdit, že jsme ve dvou utkáních ze tří byli lepším týmem,“ stál si za svým. „Problém byl v tom, že jsme nedávali góly. Kdybychom ve čtvrtek vyrovnali, tak se podle mě položí. Nedá se nic dělat, někdo vyhrát musí. Ostravě k postupu gratuluji,“ řekl na závěr.

FINÁLOVÁ SÉRIE

NEDĚLE 25. BŘEZNA: Poruba – Šumperk 4:3 pp. ÚTERÝ 27. BŘEZNA: Šumperk – Poruba 1:5. ČTVRTEK 29. BŘEZNA: Poruba – Šumperk 2:1. Konečný stav série – 3:0.


Foto: Petr Fišer

I přes zvýšení vstupného na sto korun si finálové lákadlo nenechalo ujít více než tisíc diváků.