LISTÁRNA

http://www.vira.cz/Texty/Clanky/Otravenost-politikou.html Politické strany se stávají federacemi zájmových skupin,které bojují o finanční zdroje Jaké jsou největší nemoci české politiky? Petr Příhoda: Jsou stejné jako nemoci celé české společnosti. Je to především hodnotová dezorientace, čili demoralizace. Má tisíc a jednu podobu.Ukazuje se nejen to, že politické strany ztrácejí schopnost artikulovat politickou vůli veřejnosti, ale že i veřejnost přestává tuto politickou vůli mít. Děje se tak ale i v zemích, o nichž říkáme, že jsou vyspělé.„Otrávenost politikou“ je téma, o němž starostlivě uvažují i analytici v západoevropských zemích. Přitom tam ale ještě pořád „žijí z podstaty“, kterou u nás komunistický režim likvidoval. Zdá se, že moderní západní, čili masová konzumní společnost, uvyklá určitému komfortu, je už něčím jiným než společnost 19. a počátků 20. století, kdy se vytvářely mechanismy demokratického fungování. U nás (i v jiných postkomunistických zemích) je to zřejmější. Politické strany, především ty velké, se stávají federacemi zájmových skupin, které si konkurují v boji o finanční zdroje.Možná je zde stále jeden zásadní problém:nedostatek výrazných tváří, nemyslíte? Petr Příhoda: Česká polistopadová politika má řadu výrazných tváří: Klaus, Tlustý, Topolánek, Zeman, Paroubek, Grebeníček, Rath atd. Výraz dodávají tváři i média. Vám ale jde asi o něco jiného – o morálně a myšlenkově integrovaný vůdcovský talent, který je přitom úspěšný. Zkrátka „formát“. To je ale téměř kvadratura kruhu, neboť jde o celoevropsky nedostatkové zboží. Ani my jich neměli v minulosti mnoho: Palacký, Masaryk, Švehla, předválečný Šrámek – kdo další? Konzumní masová společnost preferuje mediálně vyrobené celebrity, nikoli osobnostní formát. A z politiků ty tzv. charismatické, neboli sugestivní tváře, ale zpravidla jen krátkodobě. Ti „oslovují“ voliče.