LISTÁRNA

Rakouský důchodce u soudu za to, že rušil muslimy hlasitým zpěvem Je pátek a rakouský důchodce si zpívá během sečení trávy na svém pozemku. Ještě netuší, že to bude vysvětlovat u soudu a že bude nakonec rád, že vyvázl s dvacetitícovou pokutou. Ano, opravdu nečtete zprávu z Afghánistánu, ani z Pákistánu. Není třeba chodit do islámských zemí: Islám už přišel k nám. 63 letý rakouský důchodce byl zatčen policií za to, že na svém pozemku během sekání trávy nahlas jódloval. Měl totiž konkurenci: na sousedním pozemku stojí islámská mešita, ze které během modlení pouštějí do okolí z reproduktorů na dvoře zpěv muezzina. Kdo má právo se projevovat nahlas? Má právo si nahlas zpívat rakouský důchodce nebo má právo pouštět do okolí nahlas z reproduktorů mešita islámské zpěvy? Jak víme, vyhrát může jen jeden, protože jak říká známé přísloví: "Na jednom hnoji není pro dva kohouty místo." A na tom rakouském hnoji není místo pro rakouského důchodce. Muslimové si zpěv za plotem nenechali líbit a podali na něj oznámení za hanobení islámu. Svým zpěvem prý napodobuje (nebo konkuruje?) zpěv muezzina a tím muslimy uráží. Tento pátek proběhl soud. Helmut G. se před soudcem dušoval, že nechtěl urazit islám, prý "byl jen v dobré náladě při práci na zahradě a chtěl si jen zazpívat." Soudce mu nakonec uvěřil a byl shovívavý: Důchodce nepůjde do kriminálu, zaplatí puhých 800 EUR pokuty (20 tisíc Kč). Docela mírný soud na to, že byl odsouzen za "Pohrdání náboženskými symboly a omezování náboženského vyznání". Výrok soudu je názornou ukázkou pronikání islámského práva šaría do právního systému evropských zemí. Pod záminkou pochybných práv pro náboženské menšiny jsou omezána práva občana. Svým způsobem je toto soudní rozhodnutí bezprecedentní. Jedná se totiž možná o první aplikaci Omarovy smlouvy v nemuslimském státě, navíc v Ervopě 21. století. Abych hovořil jasněji: Omarova smlouva je islámská právní norma, která upravuje vztahy s původním pobyvatelstvem poté, co jejich zemi dobyli muslimové. Omarova smlouva mj. nemuslimům přikazuje: zákaz stavění nebo opravování kostelů, zákaz zvonit v kostele nahlas zvonem, zákaz nosit zbraň nebo jezdit dopravním prostředkem, povinnost projevovat muslimům úctu, uvolnit muslimovi místo k sezení, zákaz mluvit nahlas během islámských bohoslužeb, zákaz mluvit nahlas v přítomnosti muslima atd. Vlastně může být onen důchodce rád, že vyvázl jen s pokutou. Jak je patrné z Omarovy smlouvy, porušil islámské nařízení hned v několika bodech: nejen že mluvil během islámské bohoslužby, dokonce zpíval a ještě k tomu nahlas. Tím že sekal trávu během islámské bohoslužby, prokazoval neúctu vůči muslimům. Když se nad tím vlastně zamyslím, nemá si důchodce-kriminální zločinec na co stěžovat. Tento soudní případ z Rakouska je exemplární potrestání nemuslima za to, že svým zpěvem rušil zpěv muezzina reprodukovaný do širého okolí ze sousední mešity. Bude toto soudní rozhodnutí mít dostatečný preventivní účinek i na ostatní potenciální kriminálníky, kteří by chtěli porušovat zákon zpěvem během islámských bohoslužeb? To je velmi závažná otázka. Mešita vedle domu rakouského důchodce není totiž jediná, která pouští islámské modlitby nahlas z reproduktorů do okolí. O povolení hlásat islámský zpěv z reproduktorů do širého okolí žádají i muslimové v německém Hamburgu. Se stejným požadavkem přišla mešita v belgickém Sankt Georg, kde budou na minaretech umístěny reproduktory, které budou hlásat zpěv islámských modliteb do všech okolních ulic. Radní švédského města Fittja mají na stole stejný požadavek. A k nim se připojují další a další žádosti z tisíců mešit, které v Evropě rostou jako houby po dešti. Co když i další evropské mešity jsou ohroženy rasisticko-xenofobně extremistickými důchodci, kteří se nebudou štítit těch nejhorších kriminálních praktik vůči muslimům (například lidového zpěvu)? Není třeba, aby rozsudek rakouského soudu byl rovnou převzat jako zákon a bylo zakázáno zpívat v okolí všech evropských mešit?