LISTÁRNA

Dostat se do domova důchodců je skoro nemožné. Jsou obsazené kapacity. A proč se cpát do takového depresivního prostředí? Pro mně Domov důchodců nepřipadá v úvahu. Budu bydlet u syna.  Ten se o mně postará. Nejlépe je být v kruhu rodiny. Syn má virtuální bydliště na obecním úřadě.  Všichni občané z obce nás znají. Můžeme si s nimi každý den popovídat. Psychickou pohodu a bydlení tak mám zajištěné. Také kontakt se světem bude dobrý. Pošta mně bude chodit na obecní úřad, můžu chodit do obecní knihovny číst a na internet. A exekutoři na mně nemůžou, nemají mně co vzít a když tak kus důchodu. Potraviny najdu v popelnicích. Ty mně tam budou cíleně dávat občané po dohodě. Na Vánoce budu mít jistě vánočky a cukroví. Fyzicky budeme bydlet v kotejnerech na odpad, které nám obec pronajme. Zateplíme si je a bude tam pohoda. WIFI signál nám do mobilů přes plast snad proleze. Na REJ budeme posílat hlášení. Jen musíme dát pozor aby nás popeláři nevysypali do Kukáčů. Je potřeba se přizpůsobit změněným životním podmínkám. Za totáče nebyl problém získat pobyt v domově důchodců  okamžitě. Dnešní digitální doba je trochu jiná.