Ztratil jsem přehled, jestli je ta poznámka určena mně, ale budu předpokládat, že ano. Problém vidím jinde, a sice v tom, že v tuzemském prostředí není zvykem, aby věřící člověk nahlas a veřejně řekl, čemu a proč věří (nazval věci z náboženské oblasti pravými jmény). V opačném případě vypukne "panika" a člověku je naloženo na hřbet všechno, počínaje křížovými výpravami, přes čarodějnické procesy až po církevní restituce :-) Když se bezvěrec vysmívá náboženství, je to v pořádku, když se věřící ozve, je hned netolerantní. Asi tak.