SPLNĚNÍ SNU: Málem mi při obědě zaskočila kůstka, smál se Aleš Holík. Na stará kolena si poprvé v kariéře zahrál extraligové utkáníROZHOVOR

 „Moc mě to potěšilo. Navíc bylo všechno ideální, takže jsem si to maximálně užil,“ nezastíral kapitán Draků, který strávil na ledě téměř dvacet minut a během utkání patřil k nejčastějším zakončovatelům. Na boleslavskou bránu vyslal pět střel.

Jak vás ve Zlíně přivítali?
„Docela koukali. Třeba takový Ondra Veselý říkal, že čekal kohokoliv, ale mě rozhodně ne (smích). Ve Zlíně znám sedmdesát procent kluků, takže to bylo bez problémů. Dozvěděl jsem se to ve čtvrtek a málem mi při obědě zaskočila kůstka. Volal mi to Radek Kučera. Zlínští trenéři Vlach a Jurík se byli podívat na našem zápase v Prostějově a asi jsem se jim líbil. Dalšího beka potřebovali proto, že jim vypadl ze sestavy Olda Kotvan. Dostal disciplinární trest.“

Extraligu jste si zahrál vůbec poprvé. Byl to oproti první lize velký rozdíl?
„Svým způsobem mi připadá jednodušší. Každý si hlídá svůj prostor, nikdo zbytečně nelítá. Je o sto procent organizovanější. Nestane se, aby dva hráči vletěli bezmyšlenkovitě za branku. To nehrozí.“

Pojďme k utkání proti Litoměřicím. Asi se shodneme na tom, že jste mohli dokráčet k poklidnějšímu vítězství.
„Odehráli jsme fantastickou první třetinu. Takovou, jakou už dlouho ne. Ve druhé jsme se klasicky podělali. Bohužel to nebylo poprvé. Zbytečně faulujeme, uděláme pár chyb, dostaneme blbý gól, přestaneme držet střední pásmo a hned se topíme v problémech. Díkybohu jsme dokázali přidat čtvrtou branku, která je zlomila. Pro nás jsou to hrozně důležité body. Snad nás dnešní výsledek zase odrazí výš, poslední zápasy nebyly ideální. Hlavně ten domácí s Ústím, který jsme měli vyhrát.“

V pondělí, ve středu a v sobotu jste válčil za Šumperk, do toho páteční šichta ve zlínském dresu. Jak se po extrémně náročném programu cítíte?
„V sobotu po obědě to na mě spadlo a měl jsem trochu těžké nohy. Naštěstí jsem to v zápase rozjezdil a bylo to dobré. I proto, že se nám podařilo získat všechny body. Takže spokojenost.“

Vzpomenete si vůbec, kdy jste hrál ve Zlíně naposledy?
„V osmnácti za juniorku. Na zlínském zimáku jsem byl přesně po osmnácti letech.“

Projevilo se to na vaší nervozitě?
„Musím přiznat, že jsem byl rozklepaný, jako když jsem poprvé nastupoval za mužské áčko. Kluci ale byli perfektní a hodně mi pomohli. Bylo to po všech stránkách parádní.“