PŘÍBĚH TÝDNE: Drábková + Vepřek = partnerská továrna na medailové vavříny

„Považujeme za výhodu, že jsme pár. V práci dělám dvanáctky, a protože je i Verča hodně vytížená, čas pro sebe si vyloženě krademe. Vidíme se na trénincích a vzájemně se podporujeme při závodech. Na drtivou většinu víkendových akcí vyrážíme společně, což je moc fajn,“ nechal nahlédnout pod pokličku Martin Vepřek. „Kdyby měl jeden z nás jiný koníček, tak bychom se skoro neviděli,“ přihodila na vysvětlenou jeho přítelkyně a drahou polovičku zasypala upřímnými komplimenty. „Přijde mi, že na co sáhne, to mu jde. Překážku, která se mi jeví absolutně nereálná, překonává stylem, jako by ji trénoval do půlnoci. Přitom ji zvládne třeba hned napodruhé. Absolutně luxusní. Nechápu to a chtěla bych dokázat to, co on.“

Reakce na sebe nenechala dlouho čekat. „Obdivuji její výdrž, vůli a píli. Nikdy se nevzdává. Dokonce ani ve chvílích, kdy by spousta lidí mávla rukou a radši se na všechno vykašlala. Do všeho chodí poctivě a naplno. Taky se mi líbí, jak je cílevědomá. Musím se snažit už jen z toho důvodu, abych jí nedělal ostudu,“ rozehrál na své tváři šibalský úsměv zdatný běžec, jenž umí rozkmitat své nohy na velmi vysokou frekvenci.

PŘEKÁŽKY ÚPLNĚ VŠUDE

K překážkovým závodům se dostal spíše náhodou. Průlomovou se ukázala být akce na Dolní Moravě. „Řekl jsem si, že bych to mohl zkusit. Docela mě to chytlo, navíc se mi dařilo i výsledkově. Na konci první sezóny jsem se seznámil s bandou kolem Davida Nákonečného a začal trénovat víc a víc. Jakmile jsme se dali dohromady s Verunkou, bylo to víceméně povinné.“
Oba považují nelehkou disciplínu a s ní všechno spojené za životní styl. „Jdeme jen tak po ulici a překážky vidíme prakticky všude. Na nádraží traverzu, v práci futra…,“ rozpovídali se o své zálibě. „Ráno nás bolí nohy, a ne hlava. Každou věc si pamatujeme, a to včetně kamarádů. Kdekoliv se na závodech objevíme, tam nás zdraví velké množství známých. Jsme jedna rodina,“ odhalili s tím, že žádné bujaré večírky nebývají na pořadu dne. Jde jim hlavně o sportovní vyžití. „Není to čistý běh. Jestli chcete být úspěšní, musíte být všestranní. Důkladnou prověrkou prochází celé tělo.“

KLOBOUK DOLŮ 

Veronika Drábková spadá do kategorie maximálně odolných individualit s největším výkonnostním progresem, k němuž v posledních letech došlo na šumperské adrese. Občas připomíná nezničitelného terminátora, kterého jen tak něco nepřemůže. Ani problémy s kolenem, co ji potkaly v polovině sedmdesátikilometrové Horské výzvy. „Přestože nebyla fit, odjeli jsme na Lipno. První ze tří závodů, které nás čekaly ve dvou dnech, bych přirovnal k peklu. Ještě jsem neviděl, aby si v půlce trasy sedla. Nakonec jsme to spolu zmákli, ale nebudu lhát – měl jsem o ni strach. Večer z toho byla dost špatná. Nevím, jestli byla víc zklamaná, nebo naštvaná,“ vrátil se myšlenkami na jih Čech Martin Vepřek. „Ráno se probudím a že prý dáme i kompletní nedělní program. Bolest s pomocí několika ibalginů trochu polevila, k tomu nás podpořil celý tým. Běželi jsme pohromadě a v šesti lidech to bylo takové veselejší. Jen to svědčí o tom, co je Verča schopná překonat, zvládnout a obětovat. Klobouk dolů…“

PO NESTRAVITELNÉ PORCI PŘÍVĚTIVĚJŠÍ FRANCIE

Na úplné dno si tandem z OCR RUNNERS Šumperk sáhl v Dánsku. Organizátoři aktéry mistrovství Evropy nešetřili a naložili jim porci, která byla pro normální smrtelníky téměř nestravitelná. „Na páteční kratší trati vyhořelo devadesát procent všech nominovaných. Na neomezený počet pokusů jste musel zkompletovat nekončící sérii obtížných překážek a bylo to tak brutální, že to dokázal opravdu jen málokdo. Pořadatelé sami uznali, že přestřelili, a proto na sobotní hlavní závod trochu ubrali na obtížnosti. I tak jsme si odvezli krásné mozoly. Někteří eliťáci, kteří to chtěli urvat za každou cenu, měli bez přehánění děravé ruce,“ popisoval Vepřek.

Přes všechny nástrahy a komplikace se jim povedlo získat jeden náramek, který znamenal úspěšné zdolání všech překážek, a tím i umístění v konečné klasifikaci. „Když na vlastní oči sledujete, jak se trápí i nejlepší borci na světě, mírně řečeno vás to deprimuje. Byli zbití tak, že už další den nechtěli běžet,“ vyvracela oči Drábková. „Častěji jsme se pohybovali ve vzduchu než na zemi. Připadali jsme si jako běžící horolezci,“ okomentovala trefně nadlidské dánské podmínky.

Evropský šampionát v rámci projektu Spartan Race se odehrával ve Francii. Pořadatelský tým vybral za speciální lokalitu nevyzpytatelné Alpy a zvolil tratě, které byly po terénní stránce velmi náročné. „Zdolávali jsme kopec, který mě proškolil dost slušně. Člověk v takových situacích nemyslí na žádný výsledek, ale hlavně na to, aby se dostal do cíle a závod dokončil,“ ujišťovala Veronika Drábková. Vedlo se jí náramně, ve své kategorii skončila jedenáctá a navrch přidala šestou příčku ze soutěže týmů ELITE. Martin Vepřek obsadil ve své kategorii výtečnou třináctou pozici.

ŽÁDNÝ ZLATÝ DŮL

Kdo si myslí, že jsou extrémní překážkové běhy ideální příležitostí, jak narazit na zlatý důl, šeredně se plete. Pokud dosáhnete na bonusový jackpot pro vítěze, většinou s ním pokryjete osobní náklady. Nic víc. Ať už jste sebelepší, bez sponzorů to zkrátka nejde. „Zuzana Kocumová a Richard Hynek jsou absolutní špička nejvyšší možné úrovně. Zuzka má několik titulů mistryně světa, a přesto se živí jako zastupitelkyně na liberecké radnici. Ríša by na šampionát do Ameriky vůbec neodletěl, nebýt sbírky, kterou pro něj uspořádali závodníci v Česku. Vize je taková, že by se náš sport mohl v budoucnu objevit na olympijských hrách. Už jen kvůli tomu, že by se ve větší míře dostával do médií, by to bylo jednoznačně ku prospěchu věci. V současnosti je upozaděný na úkor masovějšího hokeje nebo fotbalu,“ objasňoval Vepřek.

Kvalitu českých akcí si pochvaluje. „Organizátoři si dávají záležet. Snaží se pracovat a dál zlepšovat. Pro spokojenost závodníků dělají všechno možné,“ ocenil odhodlání a úsilí pořadatelů. „Jedinou loňskou výjimkou byl Army Run na pražském Vítkově. Venku panovalo strašné horko, všechno bylo vyprahlé, všude se prášilo. A lokalita? Vyloženě nechutná. Něco mezi skládkou, feťáckým doupětem a rájem bezdomovců. Člověk měl strach zakopnout, aby se na něco nenapíchl. Bombastická reklama, kterou tomu dělali, vůbec neodpovídala realitě,“ okomentovali jednohlasně nejhorší zážitek.  

Letos by v porovnání s předchozím rokem chtěli malinko zvolnit. Co to znamená v praxi? Místo sedmdesáti závodů „pouhých“ pětatřicet…
Budou sběratelé medailí znovu úspěšní?

 

 Martin Vepřek a Veronika Drábková vytvořili sehraný pár.