KULTURA
Ohlédnutí za klavírním recitálem Martina Hrocha
30. května 2011, 20:00, téma KULTURNÍ ŽIVOT, Ivo Čermák
Jak je Martinovým dobrým zvykem, nebyla jeho produkce pouhým souborem aktuálně nastudovaných skladeb, nýbrž dramaturgicky pečlivě promyšleným konceptem. Klíčovou myšlenkou koncertu bylo hledání výrazových paralel a kontrastů hudebního baroka a impresionismu. V první části vystoupení zazněl Koncert in G pro klavír a orchestr barokního génia G. F. Händela. Orchestrální část díla byla nahrazena smyčcovým kvartetem ve složení: Karel Hampl a Lea Höchsmannová – první a druhé housle, Jan Adamec – viola a Zuzana Robová – violoncello. Zde vynikla erudice Martina Hrocha v interpretaci barokní klávesové hudby. Zejména brilantní dobová hra melodických ozdob odkazující k výrazivu rétorických figur, dokazovala, že Martin je interpretem vzdělaným a v daném žánru poučeným. Händelova hudba zněla i nadále. Tři árie přednesla na vysoké interpretační úrovni sopranistka Šárka Hlochová za klavírního doprovodu hlavního protagonisty večera.
V druhé části koncertu zněla hudba C. Debussyho a A. Caselly, tedy představitelů hudebního impresionismu. Debussyho Bergamská suita byla beze sporu umělecky interpretačním vrcholem večera. Martinova hra byla plná pastelové barvitosti i senzitivity perokreseb. Mladý umělec zde předvedl nejen vysokou technickou úroveň hry, ale také na svůj věk mimořádnou, emocionální zralost. Na závěr vystoupení si Martin Hroch připravil „perličku“ v podobě Variací na Chaconnu op. 3 z roku 1903, poměrně málo známého italského komponisty Alfreda Caselly. V tomto koncertantním monumentu bylo možno slyšet obrovskou šíři vyjadřovacích možností klavíru a originální skladatelskou invenci autora, který svým eklektickým projevem jakoby předznamenal postmoderní trendy konce 20. století.
Recitál Martina Hrocha byl pro přítomné posluchače dozajista mimořádným uměleckým zážitkem a také důkazem toho, co znamená spojení velkého talentu a nezměrné píle.
VOLNÁ MÍSTA