JAK TO VIDÍM JÁ: Žádný Chocholoušek, ale příjemná rapotínská realita
17. února 2016, 14:00, téma FOTBAL, Petr Fišer
V Rapotíně urazili pořádný kus cesty. Tvrdě spící Šípkovou Růženku se podařilo nejen probudit, ale následně z ní udělat jednu z největších atrakcí celého okresního království. Systematická práce na funkcionářském, trenérském a hráčském poli měla za následek, že se rapotínský fotbal vrátil tam, kde se nacházel v plodnějších dobách své bohaté historie. V jarních odvetách bude hájit pozici tabulkového lídra v I. A třídě.
Každého, kdo přiložil ruku k dílu, musí těšit fakt, že nejde o náhodu. Ambiciózní kouč Roman Maňka si vybírá do týmu stejně ambiciózní a po úspěchu lačnící a hladové fotbalisty z blízkého okolí, kteří mají chuť a jsou ochotni na sobě dřít. O tom je to především. Příprava vlajkové lodi na všechny soutěžní bitvy už dávno překročila hranice druhé nejvyšší krajské soutěže a je daleko poctivější a důkladnější než v případě drtivé většiny konkurentů. Rapotín vzácně připomíná loučenské či lesnické vzplanutí, k němuž došlo v minulosti pod vedením velkých motivátorů Petra Strnada a Richarda Loserta. Sehraná a konsolidovaná parta se veze na příznivé vlně a baví přitom věrné obecenstvo atraktivním ofenzivním pojetím s evidentní snahou co nejčastěji mířit do černého a napínat brankovou síť.
Potěšitelné je i to, že se na zmiňované adrese nemyslí jen na jedno. Oddíl fungující nedaleko Šumperka disponuje i dvěma žákovskými a jedním dorosteneckým družstvem. Navíc může těžit z výhody, která pro něj vyplývá ze založení mužského béčka. Když k tomu připočítáme nadstandardní kvalitu dvou travnatých ploch a snahu maximálně vylepšovat i dlouho neutěšený stav přilehlého zázemí, nezbývá než konstatovat, že se v pomyslném regionálním žebříčku jedná o jednoho z největších fotbalových skokanů.
Jestli doskáče až do krajského přeboru, to se teprve uvidí. Další posun Rapotína by byl bezpochyby zajímavý hlavně z diváckého hlediska. Stačí připomenout, že by mohlo docházet na mimořádně lákavé derby souboje s Velkými Losinami, Zábřehem, Mohelnicí a možná i Šumperkem. Co víc si přát? Snad jen, aby se v případě příznivé postupové shody pod náporem gradující euforie všechno nepokazilo horentními letními nákupy přespolních nádeníků, kteří jen natahují ruce…