nějak málo topí poslední dobou??? Malá výhřevnost???? Na Ukrajině (rok 2014) jsou obyvatelé přesvědčeni, že zemní plyn plynové společnosti ředí: „Jakmile se začne zvyšovat spotřeba, začnou ho ředit. Kvůli udržení tlaku v potrubí se něco přičerpává.“ K tomu čeští diskutéři píší například Michal 30.11.2014: „Jinak k tomu ředění, běžně se přidává vodní pára, aby se zvýšil tlak. To ale mohou být max. jednotky procent, na Ukrajině to asi přehnali na demokratické – fifty – fifty.“ Mirda 22.3.2015: „Zdravím,jsem ze Středočeského kraje a poslední tři roky registruji podobný problém jako PALO.Patrový rod.dům vytápím již 20 let plyn. kotlem Vaillant kterému dopřávám každoročně,myslím si až přehnaný servis a údržbu.I přesto mám v posledních třech letech pravidelně ve stejném období rozdílnou barvu plamenů na hořáku a s tím evidentně rozdílnou i výhřevnost,totéž jsem vysledoval i u hořáků plynového sporáku.Vždy od Října (začátek mé topné sezony) do konce Prosince jsou plameny modré a nemám problém s vytopením domu.Po Novém roce od začátku Ledna až do konce února se plameny změní na barvu červenou a výhřevnost je ta tam a je to evidentní.Celých 17 roků jsem měl na radu mého strýce (topenář,instalatér) jedinou možnou regulaci plynu na kotli a to litrový průtok plynu (nastavení potřebné velikosti plamenů na hořáku pro potřebný výkon kotle) nastavenu na průtok 38 litrů/za 1.min.a dům jsem bez problémů vytápěl a to i v mnohem chladnějších zimách nežli jsou nyní v poslední době.Ony poslední 3.roky musím vždy pro Leden a Únor když jsou plameny červené průtok plynu přenastavovat (zvyšovat) na průtok 60 litrů/za 1.min.,jinak bych dům nevytopil.Jenže v tu chvíli se stane z hořáků plamenomet a ničí to voštiny pro převod tepla na výměníku,spotřeba plynu mi stoupne o téměř 2/3,a neumím si představit až vznikne problém se štelovacím šroubkem u tak starého kotle,protože vždy od Března jsou plameny opět modré a výhřevnost je opět v kondici,proto musím průtok na zbytek roku vrátit na původních 38 litrů/za 1 min.,jinak by se výměník snad roztavil. Proč vlastně píši,je evidentní že dodávaný plyn je nekvalitní a v určitém období i něčím pajcovaný (poslední 3 roky každoročně musím čistit i ucpané trysky od napadané rzi z pokliček (krytů) hořáků u plynového sporáku,což jsem nikdy předtím nemusel dělat.Ptám se tedy (žádám o radu) kam se s tímto zjištěním a evidentním problémem obrátit.Hlavně nechci radu,že si mám nechat udělat revizi nebo seřízení kotle,u mých sousedů je ten problém stejný a jeden z nich má dokonce kotel nový i s odbornou montáží.Také v zákaznickém centru RWE jsem to zkoušel,tam jich sedělo 6 a nevěděli co je to jednotka objemu, vypsali se mnou reklamační formulář a skončilo to tím,že je vše v pořádku a plyn je bez problémů. Můj dojem je,že vzhledem k mírným zimním obdobím je spotřeba plynu nižší,energetické společnosti mají nižší zisky,tudíž i pro stát jsou to mnohem nižší příjmy a tak se to řeší tímto způsobem. Jako by nestačilo,že jsme jedním ze států s nejdražším plynem v Evropě.“ UKRAJINŠTÍ ÚŘEDNÍCI ŘEDÍ PLYN PRO SVÉ SPOLUOBČANY http://www.nwoo.org/2014/11/30/ukrajinsti-urednici-redi-plyn-pro-sve-spoluobcany/

6. ledna začne Kašpar, nebo-li KLÍČE. Od 08:30 při relaci civilní ochrany na občanském rádiu zazní mimo jiné téma „bod záchrany“. V tento den nezůstane z hlediska civilní ochrany jen u této info. Pokračuje Melichar alias MOBIL. Ve 12:10 bude zkušební tón sirén provokovat k zamyšlení nad otázkou „jak jsem připraven k svépomocné výrobě improvizované protichemické ochrany tělíčka svého ze zásob obydlí svého?“. Na výstavě v Muzeu silnic ve Vikýřovicích je možné si přečíst reklamu z roku 1936 vyzývající lidičky k nákupu ochranných masek: „Ani bratr ti masku nepůjčí až bude zle“. Končí Baltazar vulgo BRÝLE. Od 12:45 na občanském rádiu relace se školami.

Vážení ovšem takový dárek k vánocům jako zastupitelé Starého Města dali nám, ten nedostal nikdo. V březnu se v těchto novinách chválili jak zrušili provozování VHA na území města, v prosinci si je pan místostarosta - hospodský nechal za přispění svých kolegů opět vrátit zpátky.

tady vymýšlet takové kokotiny!!! Vysvětli to soudruhům v Praze.....ti na to bohužel neslyší......

Pro Skrbkovy vodníky je rok 2016 bod zvratu o 180 stupňů. Z vodníků se stanou sušenky. 3 stupně ohrožení suchem. 1-neprší, 2-neteče, 3-poušť. Povodně byla jen legrácka týkající se pár lidí, ale sucho? Celý okres, celý kraj, celá ČR. To je sousto pro krizový štáb. Už určitě začínají přemýšlet o tom, že by se o tom mělo začít přemýšlet. Než to vymyslí bude stát samá vysušená mumie. Zatím se v rozverných relacích CB o této problematice nemluvilo. Jsou důležitější humorně pojaté zvěsti ze sklípku. Z Jeseníků voda odteče samospádem jako z houby a jsme na suchu. Roviny vyvrtají hlubší vrt a něco tam ještě najdou. Toto jsou jedny z posledních zpráv na doposud fungujícím REJi. Nechejte si dělat hrobky s připojením na CB. Antena na každém pomníku. Že ne? Budete koukat a sípat   vrků, vrků, vrků, máme sucho v krku !!! V březnu začnou na Lužích veselé kurzy kopání latrin pro použití u paneláků atp. U rodinných domků každý podle svých možností. Nebude čím splachovat. Bude zákaz zalévání zahrádek, mytí aut a používání splachovacích záchodů. To v prvním stupni-neprší. K problémům se musí přistupovat zvesela, bez stresu a pokud možno až po smrti. Tak dlouho očekávali povodně až uschnuli.

Po Klausově privatizaci v roce 1992 přešla státní lázeňská zařízení v Lipové – lázních do vlastnictví společnosti s ručením omezením SCHROTH, s.r.o. rodiny Hatlapatků v čele ředitelem lázní Radimem Hatlapatkou. Po 184 letech provozu, který nepřerušily ani války, lázně skončily s léčbou v říjnu 2013. Spolumajitel a šéf lázní Radim Hatlapatka rozdal 45 výpovědí. Od 12. ledna 2015 jsou lázně v insolvenci a konkurzu a spravuje je insolvenční správce Jiří Kocvrlich. Návrh na insolvenci podala banka ČSOB, které společnost SCHROTH dluží 8,2 milionu korun, celkové závazky SCHROTH dosahují zhruba 20 milionů korun. Paradoxně se do insolvenčního řízení jako věřitel přihlásil i Hatlapatka. „Zhruba posledního půl roku fungování lázní jsem nepobíral mzdu, abychom ušetřili,“ uvedl Hatlapatka a stejně jako řada bývalých zaměstnanců lázní se přihlásil do evidence úřadu práce. "Připravuji pozemek, abych mohl farmařit. Chci chovat ovce a vyrábět sýry," přiblížil Hatlapatka. Z opuštěných budov kradou zloději radiátory, měděné trubky od topení, měděné okapy, vodovodní baterie, svitidla, zásuvky a další vybavení. Zatím poslední případ krádeže se stal v pondělí 28. prosince. Hlídka policie ve večerních hodinách přistihla u lázeňského domu Moravanka čtyřiatřicetiletého a sedmatřicetiletého muže ze Šumperku s dodávkou. „Ve vozidle měli naložené různé kuchyňské nádobí a spotřebiče. Policisté šetřením zjistili, že veškeré naložené předměty byly odcizeny z tohoto objektu," sdělil krajský policejní mluvčí Josef Bednařík. http://sumpersky.denik.cz/zlociny-a-soudy/na-uzavrene-lazne-v-lipove-cili-zlodeji-berou-i-nadobi-ci-mosazne-vesaky-20151230.html

V Lázních Dolní Lipová prováděná originální léčba obezity a poruch metabolismu, označovaná po svém zakladateli Schrothova kúra, proslavila lázně v první polovině dvacátého století po celé Evropě, do lázní přijížděli i lázeňští hosté z Ameriky či filmové hvězdy Oldřich Nový, Jiřina Štěpničková a Zita Kabátová, také kvůli módě štíhlých postav. V roce 1949 založil Dr. Hermann podobné lázně v německém Oberstafenu. Od roku 1936 působil jako lázeňský lékař v Dolní Lipové, kde nasbíral bohaté zkušenosti o Schrothově kůře a byl jejím horlivým propagátorem. Spolu s ostatními obyvateli Dolní Lipové německé národnosti byl v roce 1945 jako Sudetský Němec odsunut a následně se usídlil v Německu. Po nasbírání základního kapitálu zbudoval malé lázně, kde také přijal mnoho dřívějších zaměstnanců z původních Schrothových léčebných ústavů v Dolní Lipové, kteří dobře ovládali svou profesi. V roce 1956 byly Vzdušné lázně oficiálně uznány a během sedmdesátých let si získaly řadu spokojených a trvalých klientů, včetně známých osobností z kultury a politiky. V devadesátých letech 20. století lázně v Oberstafenu přijímaly až třicet tisíc pacientů ročně, čehož původní léčebné ústavy v Dolní Lipové nikdy nedosáhly.  Praktikování Schrothových léčebných kůr se z Oberstaufenu rozšířilo do dalších čtyřiceti lázní v Německu, Itálii a Švýcarsku. Schrothova kůra se během desetiletí pochopitelně přizpůsobila požadavkům moderní doby, základ ale zůstává stejný. Mezi hlavní pilíře kůry patří speciální zábaly, přísná dieta a pitný režim. Střídání zábalů, zapářky, "suchých" a pitných" dnů, kdy se jako nápoje podávají minerálky, čaje, ovocné šťávy a i nízkokalorické přírodní bílé víno, a Schrothova dieta z neslané suché žemle, ovesno-ječmenné nebo rýžové kaše způsobují úbytek váhy a dokonalý detox těla. Víno bylo Schrothovým oblíbeným léčebným nápojem. Pro případ, že se pacienti snažili uniknout Schrothově dietě, měly lázně s hostinci v Lipové smlouvu a nesměly prodat lázeňským pacientům žádné jídlo a pití s výjimkou suché housky a sklenky vína.

Významnou osobností v medicínské historii lázeňských ústavů v Dolní Lipové byl Dr. Karel Schroth jun., který v lázních začal působit v roce 1927. Po otci zdědil lékařské cítění i obchodní nadání, nepřevzal však soukromý rodinný podnik, ale nastoupil jako vrchní lékař do Schrothových léčebných ústavů, které byly v této době pod vlivem většinového vlastníka doktora Josefa Neugebauera. Dr. Karel Schroth byl horlivým propagátorem Schrothových léčebných metod, zaměřoval se především na dietologii, která byla ve dvacátých a třicátých letech 20. století velice oblíbeným a diskutovaným tématem. Během jeho působení se v lázních přijímalo až tři tisíce pacientů ročně a lázně prodělávaly svůj největší rozkvět. Karel Schroth jun. působil v lázních v Dolní Lipové až do své smrti 25. října 1946. Jeho smrt znamenala značnou ztrátu pro lázeňská zařízení, která po válce pozvolna obnovovala svoji činnost. Pochován byl v Jeseníku v rodinné hrobce Riedlů, která patřila jeho matce. Během války lázně pochopitelně upadly a ztratily svou prestiž, která byla budována během několika generací lázeňských majitelů a lékařů. I přesto lázně nepřerušily činnost a omezeně fungovaly až do roku 1944, kdy byly uzavřeny a přetvořeny ve vojenský lazaret. Karel Schroth jun. byl stanoven armádním lékařem, což mu v budoucnu vyneslo řadu problémů. Na konci války sloužily lázeňské budovy jako útulek pro uprchlíky před německou frontou. Přestože se Karel Schroth jun. hlásil k české národnosti, byl po osvobození označen za Němce, nařčen z kolaborace a odvezen Revolučními gardami, které měly na starosti pohraničí, do integračního tábora v Adolfovicích. Odtud byl později převezen do tábora v Javorníku, odkud se dostal díky svým příbuzným, kteří žili v Praze, a také díky prosbám zaměstnanců léčebných ústavů. Ještě před svou smrtí na nezvratné poškození ledvin se však obětavě vrátil do lázní v Dolní Lipové, kde stačil zorganizovat školení nových pracovníků a zahájit nový, i když omezený provoz. Většinová akcionářka Elsa Andorff, družka zesnulého továrníka Westena, byla židovského původu a opustila ze strachu z nacistů Dolní Lipovou v dubnu 1938 a následně emigrovala za příbuznými do USA. Lázeňské ústavy v Dolní Lipové byly na přelomu let 1940 a 1941 arizovány a na základě dekretu prezidenta republiky č. 108/1945 jako německý majetek zkonfiskovány. Proti tomuto rozhodnutí se původní akcionářka Elsa Adorff odvolala a žádala navrácení majetku. Lázně však byly v roce 1948 znárodněny a začleněny do správy podniku Československé lázně a zřídla. Spor s původní majitelkou akciových práv pokračoval až do počátku padesátých let 20. století, kdy byl k jejímu neprospěchu ukončen. (diplomová práce Kultura lázeňství s odkazem na osobnost Johanna Schrotha)   

Nejdřív  mně upřímně  tvářící  se odesílatel sdělí na papíře, že mi přeje zdravíčko, štěstíčko a jiné hovadiny. Pak mi stejná bytost upřímně přeje mailem zdravíčko, štěstíčko a jiné hovadiny. No a taky obdobný upgrade člověk mně potká osobně a přeje mi zdravíčko, štěstíčko a hlavně to zdraví. Upřímnost na posrání. Vlastně ono se to tak má.

Aby se po cestě mohlo putovat, musí mít cesta krajnice. První krajnice pro civilní ochranu bude pořízena na okraji nového měsíce, shodou okolností též na okraji nového roku. Zítra 1. ledna od 18:00 proto začíná relace civilní ochrany na občanském rádiu. Možná zazní info od hasičů z Vikýřovic o jejich práci na kompletaci hasičské logistické základny. Určo zazní jeden pohled na minulý rok v civilní ochraně a určo bude prostor pro hlasy z éteru. V sobotu 2. ledna dojde od 08:30 na zpevňování krajnice a páteční rozhovor může pokračovat. Protější krajnice má kolaudaci v poslední lednovou sobotu.