Při zamyšlení z různých směrů lze dojít k různým položkám. Tento text nemá ambici pravdy. Nesouhlasící čtenářstvo nechť má svoje verze. Zajímavosti k „tématu legiovlaku“. Československo ještě neexistovalo a už mělo svoje vojáky. Ve velké válce proběhly bitvy, při kterých proti sobě bojovali lidé z území Čech, Moravy a Slezska na obou stranách fronty. Legiovlak sám o sobě byl zvláštnost. Nebyl to jeden kus. Legiovlaky jsou spojeny s Ruskem. Ale Rusko nebylo jediným teritoriem, kde se armáda pro Československo formovala. Odpor proti Rakousku Uhersku se zvedal hned po vypuknutí velké války u našich krajanů rozesetých po celém světě. Pomáhali nejdříve finančními dary a následně dobrovolnou fyzickou účastí v boji.     Významná byla angažovanost našich krajanů z USA, Ruska, Francie, Velké Británie, Srbska, Švýcarska, Rumunska a Italie. Fyzická účast v boji se postupně rozrůstala o vojáky mocnářské armády, kteří padli do zajetí a nebo úmyslně přecházeli na druhou stranu fronty. Legiovlaky byly specifikem pro Rusko. Původně byly vlaky prostředkem jen pro přepravu naši dobrovolníků přes Sibiř do Vladivostoku, aby se odtud mohli po moři dostat do západní Evropy a zde se zapojit do boje proti Německu, Rakousku Uhersku a spol. Jak se přeprava přes Sibiř dramatizovala, tak si naši dobrovolníci – legionáři svépomocí upravovali vlaky na bojové prostředky a prostory nouzového přežití. A poselství pro nás? Člověk mající někde kořeny, ale žijící tisíce mil od kořeniště neztrácí vztah k rodné hroudě, zpravidla. To neznamená, že by se měli domorodci spoléhat. Dobrovolnictví nejsou jen „neziskovky v roce 2019“.  Ofrňovat se nad dobrovolníky ? Děláš-li něco bez srdce, je to ztráta času. Za členy Československé obce legionářské ze Šumperka a okolí ing. Jiří Skrbek.