Ať s tím táhnou do ...okrašlovači a vylepšovatelé!

Svízel je v tom, že katolíci jsou zakuklení

Nebyl Boblig také katolik?

Byl to prý velký chtivoň, takže jistě byl :)

Podobný jako „páter vyklouz“ Herman, který je je laicizovaný katolický kněz. eho průnik do vysoké politiky byl doslova raketový. Krátce po vstupu do strany byl jmenován tiskovým mluvčím, následně určen za lídra kandidátky pro volby do Sněmovny, aby dnes ve funkci ministra rozhodoval o značném objemu peněz, jež mají potenci alespoň částečně pokrýt náklady některých Sekyrových projektů, jako jsou nové budovy Národní galerie či Národní knihovny. Katolící si Hermana nejspíš pamatují již z role tiskového mluvčího České biskupské konference. Byl pravou rukou kardinála Vlka, jemuž pomáhal šikanovat zbožné kněze a celkově "odkatoličťovat" zdejší církevní prostředí. Pro závažné morální delikty byl nucen požádat o zbavení kněžských povinností (tzv. laicizace), a proto dnes již v roli duchovního nevystupuje. Po odchodu z církevních struktur nastoupil do služeb Policie ČR. Podle svědectví jeho bývalých spolupracovníků od počátku své veřejné činnosti projevoval zvláštní zájem o činnost bezpečnostních služeb, především ve vztahu k materiálům StB.

Proč? Souviselo to snad s tím, že se kardinál Vlk obklopoval kněžími, o kterých se vědělo, že byli aktivními agenty komunistické tajné policie (Holeček, Simandl)? Tento jeho zájem nakonec vyústil v úspěšnou kandidaturu na ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), kde na budování své pověsti příkladného odbojáře a antikomunisty dále cílevědomě pracoval.

V této souvislosti stojí za to ocitovat dvě krátké pasáže z Hermanovy přihlášky do konkursu na funkci ředitele ÚSTR, abychom pochopili, co může být dnes považováno za předpoklad odborné způsobilosti pro vedení vědecké instituce:

„Doma jsme pravidelně poslouchali vysílání Svobodné Evropy, jejíž znělka byla pro mě léta ranním budíčkem. Moje výchova ze strany matky a babičky byla vedena v jasně protirežimním a demokratickém duchu. Vzpomínám si, že od svých deseti let jsem začal sám aktivně poslouchat zahraniční rozhlas…

Pro ilustraci poznamenávám, že jsem s oblibou nosil do hodin občanské výchovy západní módní časopisy, které nám příbuzní zasílali, a dával jsem je prohlížet spolužákům. S radostí jsem pak zaznamenával, že zájem o západní zboží výrazně převyšuje jejich zájem o výuku.“

Nyní si hypoteticky představme, jak jeho otec Zdeněk Herman, registrovaný v seznamech spolupracovníků StB v kategoriích TS, A, D pod krycím jménem Cestovatel, píše jinou literou, leč ve stejném duchu do Lidové demokracie, v níž byl později zaměstnán. Jak se denně inspiruje články v sovětské Pravdě a jak napomáhá socialismu šířením marxistické literatury. Abychom však Danielu Hermanovi nekřivdili - v přihlášce do konkursu se od svého tatínka příkladně distancoval a uvedl, že vzhledem k rozvodu rodičů neměl otec na jeho výchovu vliv…

Za pozornost stojí i tento úryvek:

Počátkem roku 1989 jsem se aktivně účastnil tzv. Palachova týdne. Pamatuji si, že ve chvíli největších razií na Václavském náměstí jsem se vmísil do skupinky západních turistů a spolu s nimi jsem vstoupil do hotelu Jalta, který byl krátce na to uzamčen. Tam jsem pak cizince (vzpomínám si, že to byli Švédové) upozorňoval, aby dobře sledovali, co se děje venku a hodně o tom doma mluvili.

Jistě, mohlo to proběhnout právě tak, jak to pan Herman popisuje. Je však zajímavé, že průběh palachiády sledoval zrovna z oken snad nejprofízlovanějšího hotelu, který na Václavském náměstí stál.