Od dětství si pamatuju na naší zahradě taky dva vzrostlé ořešáky, ale mám jiný příběh. Každej rok ohnutý záda ze sbírání ořechů, následováno nekonečným hrabáním listí, který ani nemůžete dát na kompost. To vše v tradičním podzimním hnusu. Pak ten strom přeroste přes plot, sousedům ten bordel na zahradě začne vadit, kořeny vám začnou hýbat chodníkem a nakonec i garáží. Tak co s nima - skácet. První strom se kácel týden s vysokozdvižnou plošinou, ze zahrady byl tankodrom a stálo to skoro třicet litrů. Druhý strom měl zhruba stejný časový harmonogram, jen s o fous lepší cenou. Dva pařezy nádále straší na zahradě. Dostat tak do ruky toho blba, co tam ty zatracený stromy vysadil...