Do Domu kulturu směřovaly po sedmé hodině večerní svátečně naladěné zástupy příznivců operního zpěvu. Nikdo z nich si nechtěl nechat ujít zcela mimořádnou příležitost, kdy vůbec poprvé vystoupí v Šumperku hvězda velikosti Evy Urbanové, která již dříve obdivuhodně prozářila operní scénu milánské La Scaly, Metropolitní opery v New Yorku i londýnské Royal Albert Hall. Nyní, světe div se, vystupuje v Šumperku se svým vánočně laděným koncertem. Nutno dodat, že místní publikum přijalo zpěvačku a její klavírní doprovod s náležitou pokorou, zaujetím a vnímavostí. Když v úvodu ocenila velký počet svých přítomných fanoušků, prozradila, že v závěru si všichni společně zazpívají úryvky z nejznámějších vánočních koled. Sál se spokojeností jenom zavlnil.

V úvodních áriích představila Eva Urbanová úryvky z děl Bedřicha Smetany (Libuše, Hubičky, Prodané nevěsty) a Antonína Dvořáka (Rusalky, Armidy). V další části vystoupení interpretovala zlomky z děl Francesca Ciley a Giuseppe Verdiho. Neopomněla předvést strhující obraz Schubertovy Ave Maria, který navíc obohatila výrazným pohybovým projevem. Publikum oněmělo přívalem emocí, krásy a všudypřítomné harmonie. Zavládlo ticho, které možná šumperský sál už dlouho nepamatuje. Byl převeliký problém byť jen lehce stisknout spoušť fotoaparátu, aby nebyl narušen umělčin sugestivní přednes.

Svůj adventní koncert nemohla pěvkyně zakončit ničím jiným než ukázkami osvědčených vánočních skladeb. Jak slíbila v úvodu, přiměla natěšené publikum, několik stovek vděčných diváků a posluchačů, ke společnému zpěvu vybraných koled. Vždy začala první sloku, hned však záměrně ustala a na okamžik čekala, jak sál zareaguje. Ten spontánně zpíval a zvenčí se snášela na sněhových hvězdičkách příjemná předvánoční nálada. Spřízněný úsměv Evy Urbanové a kytice krásných květin neutajily její spokojenost a dobrý pocit z odvedeného výkonu. Věřme, že na šumperské publikum bude ráda vzpomínat.

Když vánoční koncert po více než hodině skončil, zpočátku se nechtělo nikomu ze sálu ani odcházet. Snad lidé doufali, že se ještě jednou rozezní některá ze strhujících variací sytě znějícího hlasu, jeho medová barva, vznětlivost sálající jako rozdmýchaný oheň, truchlivost ponurá jako ztracená noc a svátečnost uzamčená do všeho krásného a neopakovatelného. Setkání s opravdovým uměním, s jeho dokonalým projevem a profesionální jistotou se řadí k nevšedním a jedinečným zážitkům, jakých v životě nebývá příliš.

Ten šumperský koncert k nim dozajista patřil.

Foto: tor