Na vaše dotazy odpovídá ředitel obecně prospěšné společnosti PONTIS Šumperk Miroslav Adámek.

Dobrý den, Jindřichu,

pokusím se na vaši otázku odpovědět z různých úhlů pohledu. Vždy bychom se měli zamýšlet nad konkrétními lidmi, jejich potřebami i touhami, zdravotním stavem, dostupností služeb a celou řadou dalších faktorů.
Jsou senioři, kteří žili celý život ve městě a životní styl bez návštěvy kavárny, divadla a dalších zařízení si nedovedou představit. Řeknou vám, že v důchodovém věku by na vesnici nešli, protože tam není lékař, spojení s městem je komplikovanější a ke štěstí nepotřebují zahrádku, stačí jim truhlík s bylinkami na balkóně nebo květináče s muškáty za oknem. Pro tyto lidi je skvělé, když najdou sociální služby poblíž centra města.
Jiné lidi seniorského věku to více táhne do přírody a klidu. Naopak se těžko vyrovnávají s tím, že pokud musejí třeba ze zdravotních důvodů opustit domek, ve kterém značnou část života bydleli, měli by si zvykat na městské prostředí v husté zástavbě.
Dnešní doba je skvělá v tom, že nabízí více možností. I u nás v Šumperku máme část sociálních služeb poblíž centra města, a aby lidem nechyběla příroda, mají tu například možnost zahradní terapie nebo posezení ve stínu stromů. Další část služeb je na konci města, kde mají senioři k dispozici zastřešenou terasu, ale i celou zahradu s pergolami. Sociální pracovnice tu ale samozřejmě dbají na to, aby ani tito lidé neztráceli sociální kontakty. Připravují pro ně výlety, návštěvy kavárny, cukrárny nebo divadla. Rozhodnutí, jak a kde budou senioři žít a jak a kde chtějí trávit svůj čas, by mělo zůstávat na nich. Důležité principy, na kterých by sociální služby měly stavět, jsou respekt k člověku a podpora jeho soběstačnosti. Úžasné je také to, že lidé v našich sociálních službách naplňují myšlenku spojování generací. Senioři vždycky pookřejí, když se mohou setkat s dětmi, a pro děti je důležité, aby měly kontakt i se staršími lidmi, kteří je mohou obohatit svými životními zkušenostmi a moudrostí.