Vaše mužstvo nedokázalo projít sítem základní části. V čem byla největší zrada?
KOLAŘÍK: „Je v tom hodně faktorů. Už jsem to zmiňoval několikrát a nic se na tom nemění. Hlavní problém vidím v mizerné tréninkové morálce některých jedinců. Limitovala nás i špatná forma a neodpovídající výkony zkušených hráčů, kteří měli být oporami, jenže i z výše uvedených důvodů jimi nebyli. Zároveň nás brzdila zranění. Největší ztrátou byla absence Denise Weinlicha. V přípravě si vybojoval pozici jedničky na postu receivera, sliboval jsem si od něj velmi úspěšnou sezónu. Možná si to v týmu málokdo uvědomuje, ale je pro nás strašně důležitým hráčem. A to nejen přímo na place, kde přes malou postavu nic nevypustí, do každé akce jde naplno a rozdává spoustu energie, ale i mimo něj. Celé mužstvo neúnavně burcuje a hecuje. Pokud jde o hru samotnou, v obraně se nám nedařilo zastavovat běhavé pojetí soupeřů. Přitom loni jsme důležitou činnost zvládali skvěle. Ke konci sezóny nám nešel ani passový útok.“
NIČE: „Trénink, trénink a zase trénink. Docházka byla horší než loni. Na výsledcích se to muselo zákonitě projevit a také se to nakonec i projevilo. Problémy jsme měli i s dodržováním předzápasových pokynů. Nejpatrnější to bylo v utkání s brněnskými Pitbulls, kde jsme absolutně neplnili to, co jsme předtím pilovali. Všechno bylo o to horší, že jsme věděli, s čím na nás soupeř vyrukuje. I když hrál pořád dokola jen dvě akce, dokázal nás díky tomu porazit.“

Byl souboj s Brnem zlomový? Od té doby jako by na týmu ležel stín, který překročoval marně.
KOLAŘÍK: „Vyhrát v Brně a dát jeden touchdown v Přerově, tak jsme v play-off. Je si však potřeba přiznat, že s výkony, které jsme předváděli, bychom tam neměli co dělat.“
NIČE: „Nemyslím si. Ke všem zápasům se přistupovalo stejně. Z rozboru minulého utkání jsme se snažili poučit, odstranit chyby a připravit se na dalšího protivníka. Takže ani nebyl čas myslet na předchozí nezdar nebo neúspěch.“

Právě zmiňovaní Pitbulls pro sebe uzmuli třetí postupové místo ve skupině Východ. Zatímco rozdíl ve skóre byl relativně malý, kolonka vítězství mluvila ve prospěch Jihomoravanů. V klíčovém ohledu jste za nimi zaostali.
KOLAŘÍK: „Výsledek našeho vzájemného utkání byl těsný. Brno jsme měli porazit a sezóna se mohla vyvíjet jinak. Po dvou zápasech bychom byli stoprocentní. Na jednu porážku se ale vymlouvat nemůžeme, na nápravu byla další čtyři kola. Hlavně mě mrzí to, že jsme se na každý duel důkladně připravovali a stejně jsme potom nebyli schopni dodržet systém hry. A jelikož nám chybí potřebné kilogramy a s tím spojená síla, je plnění taktických pokynů v našem případě o to důležitější. Je potřeba být tam, kde si řekneme, a ne to dělat jinak.“
NIČE: „Klíčová byla nejen porážka v Brně, ale i v Přerově.“

Jak ze svého pohledu hodnotíte jednotlivý projev svých svěřenců? Jako trenérští „kápové“ obrany a útoku jste za ně nesli hlavní zodpovědnost.
KOLAŘÍK: „S obranou můžu být spokojen jen velmi málo. Nepovedlo se nám zlepšit práci defenzivní linie, tlak na soupeřovy quaterbacky byl minimální. K tomu jsme dostali spoustu laciných touchdawnů vzduchem, což nebývalo zvykem. Vyzdvihnout lze snad jen Davida Mangla, který měl povedenou sezónu. V posledním zápase jsme vyzkoušeli novou obrannou formaci a protože se osvědčila, máme na čem stavět.
V útoku jsme zapojili do sestavy dva nové hráče Michala Bocka a Tomáše Šlahorka a ani jeden z nich nezklamal. Kdybych měl hodnotit jako ve škole, ofenzíva byla dobrá, tudíž za tři. Tady to musím vzít i na sebe. Nebyl jsem ve formě, jakou od sebe očekávám. Nejedna přihrávka letěla jinam nebo jinak, než měla.“
NIČE: „Jedním slovem nevyrovnaný. Byly zápasy, kdy nám to v útoku šlapalo a naopak utkání, v nichž jsme se směrem dopředu hodně trápili. Třeba proti Přerovu a Bílovicím bych se to nebál přirovnat k ofenzivní katastrofě.“

Je něco, co byste s odstupem času udělali jinak?
KOLAŘÍK: „Všechno! (smích) Nemyslím si, že by se v přípravě něco podcenilo nebo na něco zapomnělo. Bohužel se špatně trénuje a cokoliv nacvičuje, když je vás málo. Taky bych na úkor srandy a uvolněné atmosféry raději upřednostnil pracovat více naplno a v řádném tempu.“
NIČE: „O ničem takovém nevím.“ (smích)

Abychom se nebavili jen v záporné rovině, najde se něco pozitivního, co vám udělalo radost?
KOLAŘÍK: „Těžká otázka. Z pohledu výsledků asi dvě domácí výhry, kdy hlavně proti Vysočině se fanoušci mohli dobře pobavit. Jako trenéra mě může těšit zapracování nováčků, kdy hlavně Michal Skýpala v útoku a Jan Vomel v obraně naznačili své možnosti.“
NIČE: „Je pravda, že nové tváře získaly více herních zkušeností, než se před sezónou čekalo. Doufám, že jim pomohou k dalšímu hráčskému růstu. Pozitivum vidím i v návštěvnosti na Tyršově stadiónu. Našlo si tam cestu dost fanoušků, za což jsme rádi. Upřímně jim za to děkujeme.“

Jak budou u Dietos vypadat následující týdny a měsíce? Zbude prostor i na krátký odpočinek?
KOLAŘÍK: „Na odpočinek není čas. Alespoň co se týče vedení klubu. Ihned po sezóně jsme si připravili seznam věcí, které chceme během prázdnin udělat a splnit. Hlavním cílem bude náborová činnost. Rádi bychom se předvedli v tréninkovém utkání v Zábřeze a Mohelnici a pokusili se oslovit potenciální zájemce právě v těchto městech, kde se podle mě skrývá velký potenciál.“
NIČE: „Teď bude následovat přibližně měsíční pauza, po které si – jako každý rok – zahrajeme fotbal, basket a jiné kolektivní sporty. Od září pak najedeme na tréninkový plán pro nový ročník.“

Co všechno je zapotřebí udělat, aby mohl Šumperk v další sezóně znovu pomýšlet na vyšší mety?
KOLAŘÍK: „Zlepšit tréninkovou docházku i morálku, získat nové hráče a tvrdě trénovat. Samo nám do klína nic nespadne. Za sebe můžu říct, že než mít další takovou sezónu, tak raději skončím. Takhle to dělat nejde a ani to nemůže nikoho bavit.“
NIČE: „K závěrečnému utkání jsme jeli v šestnácti lidech, takže odpověď je jasná: potřebujeme více hráčů. Také kvůli kvalitnějším tréninkům, soutěživější atmosféře v týmu a většímu boji o jednotlivé pozice.“

Jan Kolařík v žádném směru netají, že ho uplynulá sezóna vůbec neuspokojila.