„Šumperák byl snad nejslavnější typový dům u nás a ve 20. století nejstavěnější dům v Československu. Typické pro něj je to, že první patro má průběžné okno přes celé průčelí a balkon a po stranách balkonu je typických pět otvorů,“ popisuje legendární rodinný domek Pospěch.

Na trh se dostala už druhá publikace věnovaná domkům, které jako první vyrostly v Rapotíně a v Šumperku. Zatímco první z těchto knih z roku 2016 zachytila především vznik legendy, druhá současná, s názvem „Šumperák – ztráta plánu“ je pojatá jako umělecká publikace, která nejen mapuje fenomén domu s prvky bruselského stylu z 60. let minulého století, ale zamýšlí se také nad otázkou originality a sériovosti v architektuře.

Vyučený zedník a projektant Josef Vaněk namaloval první šumperák v roce 1965. Určitě by se podivil, jaká vlna zájmu o jeho dílo se zvedá i v těchto dnech. Tomáše Pospěcha na fenoménu šumperáku zřejmě nejvíc fascinuje, že v podstatě neexistuje jeden jediný dům, který by striktně dodržel původní projekt a v této původní podobě se dochoval dodnes. Šumperáky se dnes dají najít i na Slovensku, Polsku, u hranic s Německem a jeden stojí dokonce v Lucembursku.