Odmalička hýřil neustálou aktivitou a udivoval nadstandardní rychlostí. Až do dvanácti let bylo jeho prioritou tréninkové a zápasové čutání do míče. Po sedmi sezónách strávených na zelených trávnících ale usoudil, že bude lepší zvednout kotvy a změnit revír. „Nelíbilo se mi, že někteří kluci byli upřednostňovaní a že se se sestavou hodně šachovalo. Fotbal mě postupem času přestával bavit a naplňoval mě čím dál míň,“ přiznal bez okolků.

Místo fotbalu dostala přednost královna sportu

V době narůstající frustrace se u Pospíšilů rozhodli zaklepat na bránu královny sportu. Novým směrem ho navedli rodiče, kteří po něm vyžadovali jediné – věnuj se čemukoliv, hlavně se neflákej. Dnes už osmnáctiletého studenta šumperského gymnázia atletika chytla takovým způsobem, že jí zcela propadl. „Od začátku se mi jevila jako hodně zajímavá. Navíc je to individuálně zaměřené odvětví, což považuji za velkou výhodu. Dělám ji pro sebe, a pokud něco pokazím, tak to pokazím sám sobě. Když k tomu připočítám nějaké úspěchy, fajn lidi a kamarádské kolektivy, které jsem díky ní poznal a dál poznávám, nemůžu si na nic stěžovat. Jsem teď maximálně spokojený,“ liboval si vytáhlý mladík ze Šumperka.
Trojnásobný mistr Moravy je ve své věkové kategorii nejlepším překážkářem na nejkratší sprinterské trati a zdatně prohání i celonárodní špičku. „Před jedním pátečním tréninkem si mě trenérka vzala bokem a oznámila mi, že bychom mohli zkusit překážky. Nebylo to tak, že bych si vybíral. Později se k tomu automaticky nabalila dálka, která se v tomto případě většinou volí do tandemu. Nakonec přibyl i trojskok,“ popisoval s chutí.
Z loňského halového mistrovství republiky přivezl dvě stříbrné a jednu bronzovou medaili. Další třetí místo přidal na vrcholu letní sezóny. Přestože se s kvalitními soupeři z Prahy a Čech může poměřovat a srovnávat pouze několikrát ročně, dokáže je porážet.

Koho by nelákala olympiáda?

Dosahované výsledky, stálá forma a konstantní výkonnost neunikly pozornosti trenérům na nejvyšších místech. Od ledna plnoletý sportovec zasáhl do dvou mezinárodních utkání mládežnických reprezentací v Maďarsku, absolvoval plně hrazené soustředění největších nadějí ve slunném Španělsku a naposledy se ho týkal i prestižní Kontinentální pohár ve Vítkovicích. „Rád bych se nominoval na mistrovství Evropy juniorů, které je v příštím roce ve Švédsku. A do budoucna? Koho by nelákala olympiáda a další vrcholné akce…,“ zasnil se atletický nadšenec.
S velkou sportovní láskou randí čtyřikrát až pětkrát týdně. Výjimku nepředstavuje ani nekompromisní nálož šesti tréninků v sedmi dnech. Nedostává oblíbené vyžití přednost na úkor studia? „Dá se to zvládat celkem v pohodě. Když je potřeba zamakat ve škole, tak jednou vynechám a nic se nestane,“ pousmál se hubený blonďák.

Se Šumperkem do baráže

Napilno má i v soutěži družstev. Na střídavé starty vypomáhá jako junior nedaleké Olomouci, ve druhé lize mužů je nejčastěji bodující oporou rodného Šumperka. „Stejně jako holky jsme se kvalifikovali do baráže o vyšší soutěž. Chceme si to užít a dobře si zazávodit. Náš trenér na postup moc neslyší. Těžko říct, jestli bychom ho přemluvili, kdyby to vyšlo a obsadili bychom postupová místa. Obě družstva jsou sestavená převážně z mladších juniorských a dorosteneckých ročníků a za těchto okolností je současná soutěž asi lepší,“ chápal trenérovy myšlenkové pochody.
I když je atletika velmi oblíbená po celém světě, netočí se v ní takové astronomické peníze jako ve fotbale, hokeji či tenise. „Nepoměr je to velký, ale popravdě mi to ani nevadí. Většina nejlepších českých atletů jsou studenti a sport dělají při škole. Když jste úspěšní a máte štěstí, nabalí se kolem vás sponzoři a finanční partneři, a potom je reálné, že byste se naším sportem uživit mohli,“ nechal nahlédnout pod pokličku Kryštof Pospíšil.



 

Kryštof Pospíšil patří ve své kategorii k absolutní republikové špičce.