Předchozí výstavy z cyklu Člověk tvůrce, věnované nejstarším materiálům používaným člověkem, se konaly v letech 2009 až 2012. U veřejnosti vzbudily pravidelně zájem, když upoutaly pozornost téměř 4000 návštěvníků. „Po roce odmlky se tedy k cyklu vracíme tématem o sklu nejen pro jeho obdivuhodnou krásu, ale také proto, že jeho výroba byla pro náš region typická a proslavila ho daleko za hranicemi okresu,“ říká mluvčí muzea Miluše Berková.

V regionu existovalo 16 sklářských lokalit

Historii severomoravského sklářství, sahající od 15. do 20. století, dokládá existence 16 lokalit, které se nalézaly nejen na velkolosinském a branenském, ale i na štíteckém a rudském panství. Produkce některých hutí je na výstavě dokumentována nálezy skloviny a od 18. století i zastoupením výrobků skláren ve sbírkovém fondu muzeí v Šumperku, Olomouci a Jeseníku.

Postup vzniku výrobků přibližuje jednoduchá sklářská dílna, v níž zaujme pánvová pec s nářadím sklářů používaným při výrobě foukaného skla. Dnes již zcela unikátní jsou vystavené sklářské stroje z 19. století na transmisní pohon, sklářský brus a vrták, které jsou zapůjčeny z bývalého sklářského muzea v Rapotíně. Někdejší slávu rapotínských skláren připomínají také stropní stínidla s různě zušlechtěným povrchem, dále lisované sklo včetně exportně úspěšných Petrino misek. Na výstavě nechybějí ani nejrůznější předměty uměleckého charakteru včetně půvabných obrázků malovaných na skle. Divák se setká i s nálezy sklářských artefaktů, které jsou výsledkem archeologických výzkumů , jichž jsme byli v Šumperku v posledních dvaceti letech svědky.

Vernisáž k výstavě, která potrvá do začátku června, se uskuteční ve výstavní síni šumperského muzea ve čtvrtek 20. února od 17 hodin.

V 70. letech minulého století probíhala v rapotínských sklárnách výroba osvětlovacího skla klasickou technologií – foukáním.