Sotva zazpíval první tři písničky, nechal se slyšet: „Vidím, že se snažíte svými mobily fotit. Je to zakázané. Proto vyhlašuji krátký generální pardon. Foťte! Teď. A už dost!“

Nohavica zahrál a zazpíval osvědčené songy i skladby z připravovaného alba, které se teprve objeví na pultech prodejců. Spolu s ním vystoupil jeho stálý host, polský přítel a excelentní akordeonista Robert Kuśmierski. Jarek Nohavica na koncertě hýřil dobrou náladou. Přesto naoko káral své šumperské publikum: „Jste ještě málo živí!“ Konečně si diváci začali pobrukovat a zpívat písně, které evidentně znají zpaměti.

Kytara střídá půvabnou heligonku. Konečně přijde text: „Pane prezidente - ústavní činiteli / píšu Vám stížnost, že moje děti na mě zapomněly..." Posluchači mají ruce sepnuté nad hlavami. Nadšeně burácejí. „Přidá milionáře?“ šeptá dvojice tulící se v trávě.

Jarek se loučí. Šumperský Pavlinin dvůr se utápí v bouřlivém potlesku a vřelém poděkování. Ještě přídavek. Jeden, dva. „Pane Jaromíre Nohavico, bylo to fajne a pěkne!“