„Kdybych zrovna nebyl v lese, harvestor (speciální stroj, který zvládne pokácet, odvětvit a rozřezat strom v jedné operaci) by tady skácel jedle a několik dubů. Řidič prý dostal příkazem, že má nechat stát jen modříny a borovice,“ popsal Týdnu na severu svoji čerstvou zkušenost Arnošt Štencl, majitel části lesních pozemků na Bradle u Libiny.
Právě lesy v okolí Libiny jsou kůrovcem postiženy nejvíce. Lýkožrout smrkový, jak zní odborné jméno zákeřného škůdce, se už přesunul i k Oskavě a z jihu postupuje do CHKO Jeseníky.
Na likvidaci kůrovcové kalamity často pracují námezdní dělníci, kterým s prací v lese chybí zkušenosti. „Několik vzrostlých douglasek taky pokácel najatý dělník z Vysočiny, který nepoznal rozdíl mezi jedlí a suchým smrkem,“ popsal jinou zkušenost další spolumajitel lesa poblíž Oskavy, který si však do novin nepřál uvést jméno.
Na práci v lesích chybí v Česku tisíce dělníků. Lidé o ni nemají zájem – jde totiž o fyzicky velmi náročnou činnost, která je ale podprůměrně placená.
Zalesňovat vykácené mýtiny se lesníkům daří jen obtížně. Kvůli velkému suchu se přes léto sazeničky nechtěly uchytit, a ty, které zakořenily, často z prudkých svahů spláchl přívalový déšť.