Náramně si sedli, dokážou si vyhovět. Vachutka by sám nic nezmohl, kdyby neměl po svém boku kvalitní spoluhráče. S Janem Milfaitem a Tadeášem Jarošem řádí stylem černé ruky. „Vím o tom, ale nijak to neřeším,“ mávl odchovanec Šumperka rukou nad tím, že vede s velkým náskokem pořadí kanadského bodování. „Každému se daří v určitém období. Byl bych samozřejmě rád, kdyby mi to vydrželo co nejdéle. Hokej je kolektivní sport, takže to je zásluha celé lajny a celého týmu,“ odmítal nálepku hrdiny.

Šestadvacetiletý pohodář může být v současné době jen těžko spokojenější. Maximálně mu to klape nejen na sportovním poli, ale i v rodinném životě. Drtivou většinu volného času tráví s přítelkyní a dcerou, která jim důkladně okořenila společný život tím, že se vyklubala na svět během léta. „Šumperk je pro mě srdeční záležitost. Hokejově i s ohledem na rodinu. Můj sen je, abychom postoupili. Snažím se pro to dělat maximum,“ ujišťoval rychlonohý křídelník s výtečným tahem na branku a přesnou střeleckou muškou.

Brzký konec minulé sezóny mu způsobil nemalé zklamání. Draci vypadli už v semifinále, kde je vyřadily Moravské Budějovice. „Měli jsme na víc, ale to je sport. Tentokrát chceme aspoň do finále. Jak už jsem říkal, já osobně bych nejradši postoupil do první ligy. Nezbývá nám nic jiného, než poctivě makat a všichni do jednoho věřit, že se nám to podaří.“

I když je to cesta velmi dlouhá a značně trnitá, v Šumperku se vydali správným směrem. Pod vedením Martina Janečka, jenž převzal mužský tým po Jozefu Zavadilovi, se před víkendovým pokračováním základní části nacházeli v příjemném trháku. Druhý Havlíčkův Brod na ně ztrácel propastných devět bodů. „S příchodem nového trenéra se změnilo skoro všechno. Od suché přípravy až po styl hokeje, který hrajeme. Každému v mančaftu to vyhovuje. Jsme dobrá parta a jdeme si za svým cílem. Je potřeba v tom pokračovat a neubírat nohu z plynu,“ nabádal sportovní univerzál, jenž umí velmi zdatně manévrovat i s tenisovou raketou.

Je až s podivem, že zatím nedostal větší šanci ve vybranější hokejové společnosti. Na jeho postoji se nic nemění. Kdyby se objevila zajímavá nabídka z Česka či zahraničí, minimálně by ji zvažoval. „Každého hokejistu láká hrát co nejvyšší soutěž. Letos se nám ale narodila dcera, která je pro mě jasnou prioritou. Na světě není nic krásnějšího. Hokej potom tolik neprožíváte a víc vám záleží na zdraví a spokojenosti dítěte. Ať už se v budoucnu rozhodnu po hokejové stránce jakkoliv, věřím, že mě holky podpoří.“



Foto: Petr Fišer

Daniel Vachutka (uprostřed) je jedním z knírkatých hokejistů, kteří se ochotně zapojili do charitativní kampaně Movember. Slouží k podpoře výzkumu a prevence rakoviny prostaty a varlat.