Smyslem Muzejní noci je vzbudit v málo obvyklém čase zájem veřejnosti o kulturní a výstavní dění regionu doplněné o aktuální program. Tím se letos stalo divadelní představení dvou herců Divadla Šumperk, kteří v půvabném prostředí tiché historie a živé současnosti nabídli pohádkové pásmo známých a úspěšných pohádek. Tomáš Krejčí a Matěj Kašík předvedli gejzír hereckých, vtipně upravených a improvizovaných pohádkových obrazů, které stačili při nepřetržité proměně kostýmů a vtipných rekvizit doplňovat známou hudbou. Po Perníkové chaloupce k dětem promlouvali známí všeumělci Pat a Mat, kteří z porouchaného rádia „vyrobili“ televizi. Nechyběli vlk a nebohá kůzlátka, ani Pejsek s Kočičkou se svým svátečním gulášem. Mezi dětmi se směle proháněla Pipi Dlouhá punčocha, dorazil i loupežník Rumcajs a další známí. Děti se nejednou nechaly natolik vtáhnout do děje, že začaly hereckému duetu pomáhat dotvářet scénu a napovídat; až se zdálo, že hraje celé celičké nádvoří.

Děti se navíc mohly povozit na hřbetu koníka nebo se projíždět na dřevěném kolokoštěti či draku. Učili se střílet kuší do terče, jiní snaživě házeli míčky na dračí hlavu, aby ji mohli setnout. Kdo měl zájem, směl si za asistence dospělých vytvářet drobné předměty z provázků, lepidla, dřeva, barviček... Všichni ostatní si průběžně prohlíželi výstavy Když jsem já sloužil to první léto ve Výstavní síni, Kamennou krásu v Hollarově galerii, Obrazy Aleše Motýla v Rytířském sále, Z pohádky do pohádky v Galerii Šumperska a zbrusu novou výstavu Detektory v archeologii aneb Jak pomáhat a neublížit v Galerii mladých.

Bylo se opravdu na co dívat, obdivovat a poznávat a čím se bavit. Čas netrpělivě tlačil na hodinovou ručičku, a když na radniční věži odbily dvě hodiny před půlnocí, Muzejní noc skončila. Dětské oči a spokojení rodiče spolu s dalšími návštěvníky mohou už jen vzpomínat na příjemný čas strávený v areálu Vlastivědného muzea za podvečerního stmívání...



foto: tor