Ještě dodám, že kdysi jsem měl tu čest se střetnout s komunistickými policajty a bylo to v době, kdy mne ani nenapadlo, že bych policajtem někdy v budoucnu byl. Neměl jsem je ze srdce rád to mi věřte a tehdy po té zkušenosti, kdy jsem od nich dostal nakládačku sice zčásti z mé viny, ale přehnali to a cítil jsem to, jako křivdu a cítím dodnes, protože se chovali, jako hovada.... tak tehdy jsem si řekl v duchu, že pokud bych někdy byl policajtem, tak stejné hovado nikdy nebudu a ani nevím, jak se to stalo a v r. 91 jsem se jím stal kupodivu. No a to své přesvědčení, že policajt nesmí být bezcitné hovado si pořád nesu a nedokáži to prostě změnit. Snažím se lidem porozumět proč to, či ono udělali a neřešit hloupý, malý přestupek hned bezhlavě flastrem, protože i já si uvědomuji, že ne vždy jsem stoprocentní a když jsem po několika nočních, tak třeba v dopravě pochybím a udělám přestupek a ani nechci. Tak se řídím srdcem při řešení přestupkůa to snad není špatně, že to posuzuji podle sebe ne ? Snažím se vžít do kůže lidí, kteří také mají své problémy a starosti... .... Samozřejmě jsem určitě spoustu lidem nechtíc ublížil, ale tomu se člověk nevyhne v tomto zaměstnání. Hodně krát jsem určitě ve službě pochybil, ale když jsem si to uvědomil, tak se nebojím omluvit .... nejhorší je nepřiznat chybu a myslím , že sebereflexe mi úplně nechybí. No nic už se nebudu účastnit debaty a loučím se s vámi, mám volno a já striktně dodržuji , že doma nepracuji. :D