Na týmové úrovni je mistrovské zápolení na ledě bezpochyby nejdražším kolektivním sportem. Jedna sezóna ve druhé nejvyšší soutěži v České republice spolkne minimálně deset miliónů korun. Kluby se tak bez radními odklepnuté částky tvořené sedmi čísly neobejdou. Platí to o Havířovu, Třebíči, Prostějovu, Litoměřicích, Ústí nad Labem a dalších. Kde vydatným způsobem nepomůže město, nemůže být ligové mužstvo. Jsou to propojené nádoby.
Jedno je jisté. Hokej je fenomén. A společně s fotbalem národní sport. Ať se to někomu líbí, nebo ne. Asi každý z nás juchal při slavném Naganu jako smyslů zbavený a skákal nespoutanou radostí metr vysoko. Kdyby dosáhli podobného triumfu basketbalisté, házenkáři nebo volejbalisté, nikdy to nebude mít takovou masivní odezvu jako v případě Jágra a spol.
Šumperk je díky hokejovému souboru ve stálém kurzu. Výsledky jediného profesionálního seskupení na okresním území se aktuálně objevují na teletextu. O vybraných zápasech se mluví v rádiu a televizi, ve velkém rozsahu se mu věnují i tištěná a internetová média. O Dracích se ví široko daleko. I když návštěvnost pomalu stagnuje a mírně klesá, pořád je to lidová zábava servírovaná největšímu počtu pravidelných diváků.
„Jenže to stojí spoustu zbytečně vyhozených peněz. Dejte stejné finance jinému sportu nebo talentovanému jedinci a bude ještě úspěšnější,“ opanují hokejoví kritici. „A navíc tam nehrají žádní odchovanci, ale jen nádeníci a žoldáci posbíraní po celé republice,“ přidávají další argument, který jim pije krev.
Jaká byla opravdová realita? Do zápasů minulého ročníku zasahovalo až deset místních hráčů, co s hokejem začínali na Tyršově stadiónu. A to je v porovnání s konkurencí velice solidní číslo. Nemalou část sestavy navíc dotvářeli hokejisté, kteří v Šumperku působili delší čas. Stačí zmínit Holíka, Sedláka, Haase či Pláška.
Daleko větší průšvih vidím ve skutečnosti, že se šumperský hokej dělí na dvě poloviny a už několik let není jednotný. Jedna skupina se věnuje výhradně prvoligovým mužům, druhá mládeži. A společnou řeč asi jen tak nenajdou. Je to obrovská škoda.
Kdybych byl kouzelný dědeček, vyčaroval bych každému oddílu měšec plný bankovek, který by bohatě postačil na poklidné fungování a bezproblémové hospodaření. Klobouk dolů před všemi, kteří se své sportovní zálibě věnují ve volném čase po práci a v daleko skromnějších podmínkách. Častokrát za to ještě musí platit formou členských příspěvků. A přesto si to s partou kamarádů náramně užívají.
Aniž bych chtěl komukoliv nadržovat nebo stranit (sport mám rád jako celek), nemůžu se zbavit dojmu, že si je potřeba sundat růžové brýle. I kdyby profesionální hokej ze Šumperka nadobro zmizel, ostatní kluby se zničehonic v městských penězích a dotacích topit nezačnou. To mi věřte. Byly na tom snad lépe v dobách, kdy se na stejném místě hrál neporovnatelně levnější hokejový přebor nebo průměr druhé ligy? Nebyly. A to ani v případě vybraných sponzorů, kteří jsou z různých důvodů a příčin ochotni financovat pouze chod mezi fanoušky stále populárních Draků. Prostě je to tak, i když to většina protestujících může považovat za nespravedlivý proces. Žádné zázračné mávnutí kouzelným proutkem se čekat nedá.