Ve slepých uličkách - jen v trochu menším měřítku - se v minulých sezónách ztrácel i šumperský fotbal. Jako by pro něj příběh vedle sídlícího klubu, jenž neustále bojoval s nepříjemným jojo efektem, nebyl dostatečným varováním. I on na úkor přehnaných ambicí a vlastních hráčů upřednostňoval nádeníky odjinud. Vrcholem zmaru byla neúspěšná fúze s olomouckou Sigmou. Zatímco domácí borci vysedávali jen na lavičce nebo pobíhali v dresech jiných týmů, za Šumperk se „rvali“ pěšáci z Hané, kteří dostávali povolávací rozkazy z vyšších míst. Ať se jim to líbilo, nebo ne. V danou hodinu budeš tam a tam, odehraješ zápas, vyinkasuješ za to pár tisícovek a zase se vrátíš do Olomouce. I tahle to na Tyršově stadiónu několik měsíců fungovalo. Výsledný efekt? Žádný!
Chybami se člověk učí. A jedno se musí nechat, zástupci populárních sportů se v okresním městě na úpatí Jeseníků z nasekaných přehmatů poučit dokázali. Fotbaloví funkcionáři na poslední chvíli zatrhli diskutabilní projekt s ambiciózním manažerem Murou a vydali se cestou mladých odchovanců. A to i za cenu toho, že se v krajském přeboru setrvá o pár měsíců déle a postupové plány budou mít pozdější datum. Hlavně, že budou většinu mančaftu tvořit naši kluci, vysvětlují svoji současnou strategii. Za mě jednoznačný palec nahoru, přesně takhle to má být. Proč se někam hnát bezhlavě jen kvůli uměle vytvořeným úspěchům, které nemalá část patriotů z řad skalních fanoušků stejně nijak neocení? Ti, co mají fotbal rádi, chtějí v prvé řadě chodit na hráče, co sami znají. A ne se donekonečna vyptávat, kdo je kdo.
Hned několik palců vystřelených směrem vzhůru zaslouží i hokejoví bafuňáři. Stále stabilizovanější mužstvo bude v nadcházejícím ročníku druhé nejvyšší soutěže tvořit devět odchovanců a hned sedm hráčů, kteří si v dračím doupěti odkroutí už několikátou sezónu. Patří mezi ně i dva navrátilci Michal Velecký a Daniel Vrdlovec. Ideální posily důkladně znající prostředí zdobí něco, co je bonusem k nezaplacení. Jsou to typy opravdových bojovníků, kterým není Šumperk lhostejný a chtějí pro něj jen to nejlepší. Když bude potřeba, klidně se kvůli svému týmu i rozkrájejí. Jaká příjemná změna oproti nekoncepční divočině z dob Ivana, Moravce, Pavelka, Vosátka, Fadrného a dalších „hvězd“ nebo nepovedeného farmaření s extraligovým Třincem. „Ryzích profesionálů“, kteří za malý klub z hokejové periférie nastupovali z donucení či to dokonce brali jako určitou formu trestu, by se v novodobé historii našla celá spousta. Hlavně ať máme výplatu včas na účtu, nic jiného nás nezajímá…
Dnes si šumperští příznivci můžou být jistí tím, že je jejich oblíbenci ve štychu nenechají a do každého mistrovského dobrodružství dají maximum. Ke svému klubu totiž mají vztah. A že to občas nevyjde tak, jak by si všichni přáli? Je si potřeba uvědomit, že se bavíme o nevyzpytatelném světě sportu, v němž jsou vzestupy a pády na každodenním pořádku. Vám se přece každá šichta v práci taky úplně nepovede. Nebo snad ano?


Foto: Petr Fišer

Jednou z letních posil hokejového Šumperka je útočník Kamil Vávra..