Zkušený matador si musel připadat jako v ráji. Nejprestižnější část celého ročníku si ve dvou nejvyšších hokejových soutěžích vyzkoušel vůbec poprvé v kariéře. Šestatřicetiletý bombarďák se ničeho nezalekl a potvrdil pověst ofenzivně laděného obránce. Stačí zmínit jeho osobní statistiky. Mluví jasnou řečí. V šesti zápasech za Třebíč nashromáždil devět kanadských bodů (2+7), v sedmi duelech za Zlín byl čtyřbodový (2+2). V maximálně prestižní čtvrtfinálové sérii s Kometou Brno jednou skóroval a připsal si dvě gólové asistence. Navrch se pyšnil dvěma plusovými body v hodnocení hráčů při vstřelených a obdržených brankách. Příznivou bilanci mu mohli tiše závidět takoví borci jako Žižka, Veselý či Köhler. A to odehrál o dva zápasy méně.
Bravo! Konstruktivní zadák se po dlouhých letech vrátil tam, kde s hráčskou kariérou začínal. A jako by ze zlínského stadiónu nikdy neodešel. Nečekaný výšlap na hokejový Olymp si vychutnával plnými doušky. Hrál jednoduše, přímočaře, prospěšně, chytře a bez vážnějších chyb. Navíc byl účinnou zbraní v přesilových hrách. Trenérovi Vlachovi splácel čím dál větší důvěru tím, že na něj bylo spolehnutí.
Aleš Holík, který odehrál 365 zápasů ve druhé lize (= třetí nejvyšší soutěži), si ověřil, že na to má. Že se může měřit s nejlepšími. A dokázal to nejen sobě, ale i ostatním. Dobrá zpráva pro něj, trochu horší pro Šumperk. Nikdo by se nemohl divit, kdyby hokejového pardála – ač na pokraji sportovního důchodu - po zdárně zvládnutých anabázích mezi elitou začaly nahánět dravé šelmy s hodně ostrými drápy. A to jako svoji nově vyhlédnutou kořist. Zájem by určitě měli v Třebíči a s nabídkou zajímavě stráveného kariérního „podzimu“ možná přiskotačí i samotný Zlín. Kdo ví…
Mají se Draci bát? Určitě ano. Další působení týmového kapitána by mohlo být v nepříjemném ohrožení.

Aleš Holík v rozhovoru pro Českou televizi.