SPORT

JAK TO VIDÍM JÁ: Člověk nevěděl, zda se usmívat, nebo velkým zarmoucením brečet

15. listopadu 2017, 18:00, téma HÁZENÁ, Petr Fišer


Šumperk - Člověk nevěděl, jestli se má usmívat, nebo zarmoucením brečet. Házená v Šumperku si sympatickým způsobem připomněla sedmdesát let od svého založení. Bohužel to byla oslava a funus zároveň. Jubilejního výročí se dožila v roce, kdy došlo na nejčernější scénář. Hlavní tým skromně vystupujícího oddílu se rozpadl a ve stejném složení už k mistrovskému utkání nikdy nenastoupí.

 Jednou to přijít muselo. Největší opory stárly a kromě zdravotních neduhů stále složitěji bojovaly s nedostatkem volného času. Šumperská házená ruku v ruce s tím dojela na skutečnost, že patří v konkurenci fotbalu, hokeje či mohutně se rozmáhajícího florbalu mezi sportovní „trpaslíky“. Zájem mládežníků je v dnešní době minimální, děti upřednostňují jiné aktivity. Jsou to jednoduché rovnice. Protože není kam sáhnout, osud se automaticky naplní. Po hříchu negativním způsobem.
Našla by se spousta těch, kterým nedělní házenkářské dopoledne upřímně chybí. Ať už se pravidelně vydávali směrem k venkovnímu betonovému hřišti na Tyršově stadiónu a s velkou chutí a oblibou usedali na dřevěnou tribunu, nebo si užívali většího komfortu sportovní haly na gymnáziu. Všechno mělo svoje kouzlo a příjemnou domáckou atmosféru.
O spokojenost a zážitky věrných diváků se staralo několik generací hráčů. Soudržnou jednotku tvořili mimo jiné proto, že se v klubu nikdy netočily velké peníze. Naopak, do kapsy bývalo nejednou hodně hluboko. O to byli semknutější a provázanější a jejich vzájemné vztahy utuženější a kamarádštější než v mnoha profesionálních týmech.
Absolutního vrcholu dosáhl výběr vedený nenapodobitelným originálem Petrem Dopitou. Kdyby k tomu byly vhodné podmínky, hráčský materiál a ekonomická situace to dovolovala, Šumperk by se s nádechem obrovské senzace stal překvapivou součástí elitní soutěže.
Odpolední setkání uspořádané u příležitosti kulatých sedmdesátin bylo velmi příjemné. A jak jinak než maximálně pohodové. Každý, kdo má házenou v Šumperku rád, musel zákonitě zápolit se smíšenými pocity. Na jednu stranu se mu při pohledu na mladé junáky, starší matadory a největší legendy přehrávalo před očima všechno to, čím se dlouhé roky vrchovatě bavil. A že to stálo za to! Na druhou stranu mu bylo neskonale líto, že o oblíbenou zábavu přišel a prázdné místo jen tak něco nezaplní.
Nejdelší a nejbouřlivější potlesk sklidili manželé Krobotovi. Mrazilo z něj v zádech. Nebýt obětavé dvojice, šumperská házená by nikdy nebyla tím, čím vždycky byla – jedinečnou partou, která táhla za společný provaz. Nejen vám DÍKY ZA VŠECHNO…



Foto: Petr Fišer

Jak jinak. Mezi nejaktivnější postavy sobotního „mecheche“ patřil Jaroslav Krobot, neunavitelný „Ferda Mravenec“ a velká klubová ikona.


Sdílet na Facebooku Upozornit známého | Tisknout | Nahoru

NÁZORY K ČLÁNKU
Redakce Rej.cz není odpovědná za obsah diskuze. Každý přispěvatel nese právní odpovědnost za své zveřejněné názory.

Datum: 17.11.2017 06:36
Titulek: Je doba digitální
Autor: Poplach
souhlas 175 - nesouhlas 173
Kdo se má honit po place? Digitální generace o to nemá zájem.

Reagovat
Datum: 17.11.2017 09:55
Titulek: Re: Je doba digitální
Autor: aNONYM
souhlas 156 - nesouhlas 195
Kecy, podívejte se třeba na florbal, ten v Šumperku kvete. Házená je přežitý sport, navíc jeden s největším počtem zranění. Je to nuda běhat od branky k brance a tam si sem a tam házet balon. To už dnes nikoho moc nebaví a proto šumperská házená zašla na úbytě.

Reagovat
Datum: 19.11.2017 19:38
Titulek: s
Autor: jan
souhlas 191 - nesouhlas 124
Nekecej Anonyme!

Reagovat

ZA KULTUROU ZADARMO

 VYHODNOCENÍ

V minulé soutěži se o volný vstup na zábřežský Akustikfest správnou odpovědí nikdo nepřihlásil, nemá tedy žádného výherce.