Obraz Josefa Eberhardta Kargera Pavlínin dvůr v Šumperku z roku 1938, vsazený do secesního rámu na obálce časopisu, může být pro leckterého Šumperáka překvapující. Obraz upozorňuje na příspěvek Aleny Turkové věnovaný historii tohoto honosného panského sídla a rodině Chiari, která ho vlastnila. 

Zásadní, hluboké a dramatické změny struktury krajiny v českých zemích v období od konce druhé světové války až do současnosti se staly námětem studie Jana Odehnala v příspěvku Proměny krajiny na Šumpersku ve druhé polovině 20. století.

V Zajímavostech se dozvíme o tom, že se obci Brníčku podařilo sehnat finance na celkovou opravu významné kulturní památky hradu stejnojmenného názvu a že se s opravami počítá i v tomto roce. O tom, že ničivé povodně nesužují Českou republiku každým rokem jen v posledních dvou desetiletích, nýbrž tomu bylo i v dávné historii, svědčí nejstarší česky psaný „povodňový“ tisk z roku 1591, kdy v létě tohoto roku postihla Šumpersko přívalová povodeň, která zmařila „na sto lidských životů“. Na málo známou skutečnost, že Jeseníky byly v historii i nedávné minulosti také významnou lokalitou v těžbě stříbra, upozorňuje příspěvek Stříbro moravskoslezských Jeseníků.

Ve společenské rubrice upozorňujeme na odchod jednoho z posledních zakladatelů Severní Moravy, na dr. Jana Kapustu, a vzpomínáme také na prof. MUDR. Jana Kabelíka, DrCs. ( v r. 2011 si připomínáme 120 let od narození) významného lékaře a vědce – polyhistora, který bádal zejména v oblasti mikrobiologie, geologie a botaniky. Po druhé světové válce vybudoval ve Velkých Losinách Výzkumný ústav léčivých rostlin.

  Ve zprávách připomínáme edici Knihovnička Severní Moravy, která dosáhla již 30 titulů, ale mezi čtenáři je málo známá. Posledním titulem Muzea v Šumperku, který vyšel v rámci Knihovničky, je slovník Kdo je kdo ve výtvarné tvorbě na Šumpersku. Přehled jednotlivých titulů je k dispozici na webových stránkách muzea.




  Sborník stojí 50 Kč a lze ho zakoupit ve foyer Muzea v Šumperku a na jeho detašovaných pracovištích.