LISTÁRNA

Pořádá se v Šumperku nějaká akce k výročí 25 let? Nevíte?

Poučení od Shakespeara a od Marxe o současné společnosti Pohlížíme-li na svět prostřednictvím Marxova pojmu "způsob výroby", závislém na dobovém vývoji výrobních prostředků, Shakespearovy historické hry zaznamenávají rozklad feudalismu a vznik raného kapitalismu, upozorňuje Paul Mason, ekonomický editor Channel Four News. Pojem "způsobu výroby", vážící se ke každé odlišné ekonomické formaci, je jednou z nejvlivnějších myšlenek marxistické ekonomiky. Utváří náš názor na minulost. Feudalismus byl hospodářský systém založený na povinnostech: sedláci byli nuceni předávat část své sklizně šlechticům a vykonávat pro ně vojenskou službu, šlechtic měl povinnost odevzdávat králi daně, a když to král nařídil, i armádu. Avšak v Anglii v Shakespearových historických hrách se motor tohoto systému už rozbil. Než začal Richard III. ve skutečném životě vyvražďovat celé své příbuzenstvo, celá mocenská síť založená na pojmu povinnosti byla znečištěna penězi: renty se platily penězi, za vojenskou službu se platilo penězi, války se bojovaly za pomoci mezinárodního bankovního systému, fungujícího od Florencie až po Amsterodam. Ve světě Shakespearových dramat jsme najednou ve světě bankéřů, obchodníků, firem, žoldáků a republik. Typickým místem v těchto hrách je prosperující obchodující město, nikoliv hrad. Typickým hrdinou je osoba, jehož velikost je v podstatě buržoazní, je to self-made-man, buď prostřednictvím odvahy (Othello) humanistické filozofie (Hamlet a Prospero) anebo znalosti zákona (Portia v Kupci benátském). Když zkoumáme Shakespearovy texty a zeptáme se, jak se dnešek odlišuje od minulosti, zjistíme, že dnes vládnou "myšlenky". Lidi si sebe navzájem váží daleko víc než v minulosti. Láska je důležitější než rodinná povinnost, za lidské hodnoty jako je pravda, věda a spravedlnost je daleko cennější zemřít než za rasu či za národ. Jenže potřebujeme i Marxe, protože podle něho netvoří rozdíl mezi feudalismem a raným kupeckým kapitalismem jen "myšlenka". Změnily se i sociální vztahy. Trh začal diktovat, jak funguje společnost. A motorem změn jsou nové technologie. Pro Marxem vedl "způsob výroby" k jasné historické sekvenci: různé předkapitalistické formy společnosti, kde bohatí bohatli v důsledku PRÁVNĚ AUTORIZOVANÉHO NÁSILÍ, pak kapitalismus, kde bohatí bohatli v důsledku technologických inovací a trhu, a nakonec komunismus, kdy bohatlo celé lidstvo, morálně i hospodářsky, protože všude vládl přebytek a nikoliv nedostatek. Víme, že cesta k třetí fázi, prosazovaná v Sovětském svazu, nefungovala. Ale Marx říká v podstatě totéž, co říkal John Maynard Keynes v roce 1930: jednoho dne bude dost zboží pro každého a "hospodářský problém" bude vyřešen. Je nám k něčemu dnes marxistický model "způsobů výroby", kdy se rozložila neoliberální verze kapitalismu, ale nic ji nenahradilo? Shakespeare by poukázal na to, že ve společnosti dochází k velkým změnám. Moderními Benátkami je digitální svět, v němž si lidé vytvářejí pro sebe vlastní realitu s neuvěřitelnou mírou svobodu - a státy a bezpečnostní aparáty musejí vydávat mnoho prostředků na to, aby to omezily. Moderní kupec v těchto Benátkách není součástí elity: je to člověk, který pronajímá svůj byt prostřednictvím Airbnb anebo obchoduje na eBayi. Ekonomický motor kapitalismu se zastavil. Obyvatelstvo stárne. Růst produktivity se zpomaluje. Avšak kromě rozkládající se ekonomiky, která se měří obratem a HDP, existuje jiná, v níž lidé svobodně vytvářejí myšlenky a svobodně si vyměňují věci. Jenom existence bezprecedentních technologických monopolů brání množství volných informací, aby se tato základní komodita našeho věku šířila svobodně. Pokud to zformulujeme takto, není obtížné vidět možnost "postkapitalistické" éry - i když problémem všech moderních sociálních hnutí je, že k ní neznají cestu. V moderním životě zasíťovaného občana však vidíme budoucí společnost tak jasně, jak velké postavy v Shakespearových hrách předjímali, jak velkou roli bude hrát ve vznikajícím kapitalismu tržní systém. Kniha Paula Masona Postcapitalism: A guide to our future vyjde v Penguin Books na jaře 2015. - See more at: http://www.blisty.cz/art/75334.html#sthash.Tucm4JFo.dpuf

A tak nezbývá, než se zamyslet nad odkazem uvedeným níže, který ukazuje dnešní smutnou realitu (dle mého názoru) přemrštěných cen, které přímo vybízí podívat se na zoubek těm, kdo na radnicích v minulosti vládli a nechránili zájmy občanů. Pod stejným drobnohledem je třeba mít každého provozovatele v tom smyslu, zda jsou jeho režijní náklady na únosné míře ve vztahu k nákladům a přiměřenému zisku. Jedna z nezákladnějších otázek by ale měla směřovat k zastupitelům. Obce získávají finanční prostředky za účelem smysluplného hospodaření  z daní nás všech a je jen na zastupitelích, jak naloží s  majetkem obce, která je veřejnoprávní korporací, hospodařící se svým majetkem podle schváleného rozpočtu. Ono totiž není nikde zákonem stanoveno, že obec bezpodmínečně musí investice do distribuce pitné vody přenést do její ceny. Vše je v pravomoci místní samosprávy. Dnes je krátce po volbách do zastupitelstev, při nichž se v mnoha obcích a městech změnilo vedení a je na vás, občanech, abyste svojí iniciativou po zastupitelích žádali změnu a přehodnocení současných smluv v oblasti správy pitné vody a sjednání nápravy, která bude vstřícná k občanovi, nikoli nástrojem na „dojení“ republiky nadnárodními společnostmi, jejichž zisky končí za hranicemi našeho státu. http://pravdaovode.cz/srovnani-cen-v-s/ Petr Havlíček http://havlicekpetr.blog.idnes.cz/c/433106/Ukradena-voda.html

Ukradená voda Máte představu, kolik vodohospodářských zdrojů v naší zemi kontroluje zahraniční kapitál? Pokud vám tato informace není známa, vězte, že zahraniční vlastníci kontrolují většinu všech zdrojů pitné vody ČR. Když jsem se před dvanácti léty stal starostou, podíval jsem se na hospodaření Vodovodů a kanalizací s obecním vodovodem, který měly ve správě. Byla to učiněná hrůza. Pravidelný nedostatek pitné vody v letních měsících, stará dosluhující technologie, neudržované zchátralé vodojemy, řada trvale se opakujících poruch, nekvalitní voda a hlavně, každý měsíc tučná faktura VAKu za jejich nekvalitní nebo neexistující služby. Tedy hlavně za to, že z neudržovaného prameniště do domácností tekla, povětšinou samospádem, nekvalitní voda. Co následovalo? Na nejbližším zasedání zastupitelstva jsem navrhl smlouvu s VAKem vypovědět. Dnes má obec díky novému vrtu přebytek vody s kojeneckou kvalitou, rozvody z nerezi, nová, výkonnější a úspornější čerpadla, automatické ovládání s hlásičem poruch a opravené vodojemy.  Přes všechny tyto nemalé investice občané za 1m3 vody zaplatí 23 Kč, což v průměru pokrývá vynaložené náklady. Asi vás napadá otázka, která firma se o naše vodní hospodářství tak dobře stará. Odpověď je prostá. Obec si založila vlastní technické služby, které se mimo jiné starají o celou řadu potřebných a pro obec užitečných činností. Tohle všechno píši proto, že si neumím představit racionální důvod k přenechání správy nad vodním zdrojem někomu, kdo bude mít možnost na této strategické oblasti bohatnout, a to na úkor občanů. I přesto se mnohé obce a města svého majetku zbavily nebo je daly do správy zahraničním koncernům. Pokud mně po této racionální úvaze bude chtít někdo oponovat, že nemám pravdu, přidám další důvody, které mohou vést k rozhodnutí obce vzdát se samosprávy nad pitnou vodou. V každém případě to mohou být jen peníze. Pokud by nešlo o vidinu naplnění vlastní nebo v lepším případě obecní či městské kasy, pak se může jednat jedině o hloupost, a v takovém případě nemá dotyčný starosta nebo zastupitelé na radnici co pohledávat. Argumentace, že peníze získané z prodeje nebo pronájmu přináší zisk, je jen zástupnou lží, neboť provozovatel tento náklad musí zákonitě přenést do cen vodného, aby byly jeho náklady pokryty. Ve své podstatě se placení zástupci obce zbavili odpovědnosti, kterou jim občané ve volbách svěřili.  Za účelem odůvodnit své konání pak zastupitelé peníze utržené za prodej nebo nájem vodních zdrojů vynakládají na méně potřebné investice, to vše v očekávání, že za to od občanů sklidí politické body a potlesk. Nicméně skutečnost, že tímto způsobem vytáhli občanům zcela zbytečně peníze z peněženek, už nikdo nepřizná. Čemu přestávám zcela rozumět, je fakt, že následné zdražování vodného se již děje zcela mimo jakoukoli kontrolu obce. Ceny se mnohde vyšplhají i přes sto korun za jeden metr krychlový a světe, div se, občané platí stále víc, o to usilovněji se proto snaží šetřit, a čím více šetří, tím rychleji roste cena vody. To je lišácky zdůvodňováno tím, že náklady na pomyslnou „službu“ jsou pořád stejné, ne-li vyšší, a tak ztráta z příjmu za pokles spotřeby je vlastně důvodem ke zvýšení cen. Každá firma musí při poklesu poptávky po svých produktech v první řadě snížit režijní náklady a zvýšit efektivitu výroby. To vše proto, aby výrobek mohla prodávat za takovou cenu, která bude pro spotřebitele atraktivní, jinak zkrachuje. Společnosti mající kontrolu nad vodními zdroji si cenu prostě zvednou. A protože jim bylo umožněno podnikat v naší zemi se strategickou surovinou, bez které se nikdo neobejde, a kde nebyly ze strany obcí a měst nastavené takové nástroje, které by cenu udržely na objektivní realistické hranici, mohou si jednoduše dělat, co chtějí. A tak si pokládám otázku: jak by asi dopadla česká firma, kdyby se chovala například v Rakousku, Německu, Španělsku nebo ve Francii při správě vodních zdrojů stejně, jako subjekty se zahraničními vlastníky u nás?  S jistotou lze říct, že nic pěkného by si tam o Češích nepomysleli. http://havlicekpetr.blog.idnes.cz/c/433106/Ukradena-voda.html

Poplatky za vodu a instalace vodoměrů vyvolaly dnes v Irsku masové protesty - DEBÍLCI ŠUMPERÁCI ANI NEŠLI K OBECNÍM VOLBÁM, KTERÝMI MĚLI MOŽNOST ROZHODNOUT O CENÁCH VODY PRO SEBE! Spotřeba vody obyvateli Česka je dnes poloviční oproti roku 1989. V roce 1989 průměrně spotřeboval každý Čech 171 litrů vody/osobu/den. Po roce 1989 se přičiněním závratně stoupajících cen začala spotřeba českých domácností každoročně snižovat a v roce 2011 už Čech spotřeboval jen 88,6 litru vody denně. To je pokles o 50 %. Budete se divit, ale v USA mají denní spotřebu vody 300 litrů na osobu a den, v Británii 343 litrů, ve Francii 160 litrů. A není to zaléváním zahrádek. Češi se hrozně diví, že šetří a šetří a voda zdražuje a zdražuje a platí čím dál tím víc, i když se už skoro nemejou. Soukromí provozovatelé vodovodů a kanalizací, často zahraniční - na Šumpersku je to Šumperská provozní vodohospodářská společnost ŠPVS a.s., jejímž majoritním akcionářem byl od Klausovy privatizace provozu vodárenství v roce 1994 do roku 2001 podvodník s lehkými topnými oleji a odsouzený vrah Vratislav Kutal z vesnice Bohuslavice, od roku 2001 do současnosti pak francouzský majitel ONDEO SUEZ - si totiž udělali ze základní potřeby zlatý důl, tedy ovčana ČR.

Aktuální ceny polotučné mléko Šumperk Kaufland 1L za 18.90Kč a Interspar Prostějov za totéž jen 10.90Kč. Zlaté časy za totáče-všude stejné ceny a kvalita 5 x vyšší !!! Pokus na českých blbcích.

Zlatá RVHP- EU je totální pakárna způsobující např. zemědělcům a jistě všem občanům trvalý stres. Kdyby ten barák v Bruselu zbourali bylo by v Evropě lépe.

POZVÁNKA na 1. ustavující zasedání zastupitelstva města Šumperka, které se uskuteční v pátek 31. října 2014 od 15:00 hodin ve velkém sále Domu kultury Šumperk, Fialova 3, Šumperk Program: 1. Volby do orgánů města - starosty - místostarostů - rady města - předsedů finančního a kontrolního výboru 2. Různé O konečné podobě vedení města rozhodne až zastupitelstvo na ustavujícím zasedání.

Brožovými asistenty v Senátu jsou dva vysocí lidovečtí funkcionáři: okresní tajemník KDU-ČSL a člen celostátní konference KDU-ČSL (celostátní funkce) Alois Horák / asistent a místní předseda KDU-ČSLv Šumperku Jan Šafařík / asistent. Sami se můžete přesvědčit http://www.senat.cz/senatori/index.php?par_3=255