LISTÁRNA

Pitómio proslul především tím, že hovoří velmi rychle, že neustále opakuje to samé a že je mu úplně jedno, co vlastně říká. Na některé voliče to spolehlivě funguje. Vyberete si nějaké téma, v případě SPD v poslední době například migraci, a tlačíte ze všech sil na pilu. Ono to v politice funguje, ale jen do jisté doby. Do té doby, něž někdo chytřejší přebere vaše téma a dá mu skutečný obsah. To Pitómio neumí. Viděli jsme to už kdysi u jeho nakonec zkrachovalého Úsvitu přímé demokracie. Jenže někteří voliči jsou nepoučitelní. Část elektorátu i v České republice neustále hledá jakousi alternativu, někoho, kdo je razantní a tváří se hodně sebevědomě. Nemusí mít ani pořádný program a nemusí vyznávat ani žádnou ideologii. Současný zrychlený svět oblouzněný internetem a sociálními sítěmi to umožňuje i v politice. Radikální proslovy a mlácení prázdné slámy ale nakonec doběhlo i samotnou SPD. Vidíme to v poslední době na několika příkladech. Jedním z nich je osud seniora a vášnivého podporovatele SPD Jaroslava Baldy, který byl v lednu jako vůbec první člověk v Česku odsouzený za teroristický útok. Předloni pokácel stromy na železniční koleje a šířil výhrůžné letáky. Muž usiloval o to, aby společnost připsala jeho činy muslimským uprchlíkům a tvrdil, že jej „pronásledovaly hrůzné sny o migrantech“. Balda byl obětí manipulace, kterou kromě jiných rozsévá také SPD. Příkladem budoucího možného rozpadu SPD je pak pnutí kolem zrušení její buňky v Moravskoslezském kraji. Přitom Lubomír Volný, předseda buňky, byl až do této doby velkou hvězdou SPD, zejména když pronášel své extrémistické názory a vyzýval ve sněmovně jiné poslance, aby si to šli s ním vyříkal „ven“.