Fotbal je pro mě vším, ujišťuje funkcionář Antonín Mura. V přední linii s ním vyrukovalo vedení ŠumperkaROZHOVOR

Údajně o vás stály i divizní Vítkovice. Proč jste při závěrečném verdiktu upřednostnil Šumperk, který se odporoučel až do pátého výkonnostního patra?
„S Vítkovicemi jsem byl téměř domluvený, nakonec jsem se ale rozhodl zůstat v regionu. Vydatně k tomu přispěla možnost spolupracovat s panem Vymazalem, který je stejně zapálený jako já. Chce hrát na co možná nejvyšší úrovni. Udělám všechno pro to, aby se jeho plány a představy podařilo naplnit. Věřím, že se nám to společnými silami podaří.“

Vámi zmíněný hlavní sponzor se nijak netají tím, že chce zpátky do divize hned na první pokus. Je to podle vás reálné?
„Pokud nepostoupíme hned, tak tady nemám co dělat! Složení našeho kádru musí být takové, abychom měli na všech postech lepší hráče, než budou mít naši soupeři. Pak je to reálné. Samozřejmě to nepůjde bez perfektní součinnosti s výborem. Jsem optimista, mohlo by to klapat.“

Na jaké typy posil se zaměříte?
„Vhodně posílit potřebujeme každou řadu. Prvně se musíme soustředit na vylepšení obranné fáze. Hodit se nám budou i krajní záložníci a minimálně jeden opravdu kvalitní útočník. Všechny nepřející škarohlídy chceme přesvědčit o tom, že to s postupem myslíme naprosto vážně. Náš kádr tomu bude odpovídat.“

Máte představu, proč Šumperk sestoupil?
„Neměl na to hráčsky. V zimě mužstvo nedoplnil tak, jak bylo potřeba. Pan Vymazal z toho byl hodně zklamaný, ale už jsme se v tom moc nepitvali. Je potřeba se dívat dopředu. Po několika společných setkáních a důkladných rozhovorech jsme došli k jednoznačnému závěru – chceme zpátky a pak ještě výš!“

Zníte velmi odhodlaně. V zákulisí se ale dost často spekuluje o tom, že Šumperk dojel i na nedostatek financí. Jednoduše nebylo za co nakupovat. Co když seženete hráče a nebude to k ničemu, protože je nikdo nezaplatí?
„Pro mužské áčko už je stanovená částka, z níž se bude vycházet. Za sebe můžu říct, že pro Šumperk udělám maximum. Mým cílem je postavit mužstvo, které se bez problémů vrátí do divize.“

Bude v něm i forvard Kazár? Co je pravdy na tom, že jednáte i s Lukášem Woitkem, který by se mohl vrátit na místo činu?
„Sítě jsme rozhodili všude možně, v hledáčku máme řadu jmen. Protože jsme ale stále ve stádiu jednání, bylo by předčasné o čemkoliv spekulovat. Až to bude hotové, není problém. Zbylo tady jen sedm použitelných hráčů, čeká nás hodně práce. Moc počítat se nedá ani s mladými odchovanci, které čeká působení v dorostenecké lize.“

Takže budete lovit v okolí?
„Problém je v tom, že takových fotbalistů, co by nám opravdu pomohli, v okolí moc není. Proto nevylučujeme, že zabrousíme do jiných destinací. Ve hře je varianta, že by k nám jezdilo jedno auto odjinud.“

Do realizačního týmu jste si vyžádal Zdeňka Opravila. Co vás k tomu vedlo?
„Se Zdeňkem se dobře znám, hrával pode mnou v Mikulovicích. Je to správný chlap, který má k šumperskému fotbalu vztah. Měl by to být jakýsi prostředník mezi kabinou a vedením.“

Na Šumpersku platíte za funkcionáře, který stojí nejen za úspěchy, ale i za několika pády. Je vám vytýkáno, že nejeden klub, v němž jste v minulosti pracoval, v současné době pouze paběrkuje na fotbalové periférii. Posledním příkladem jsou Mikulovice, které se po jednoroční třetiligové epizodě přihlásily pouze do okresního přeboru. Co si o této nálepce myslíte?
„O ne zrovna lichotivou pověst, kterou tady mám, se starají jeden až dva lidi. A to svými pomluvami. Pokud jde o Mikulovice, v první sezóně ve třetí lize jsme měli k dispozici naplněný čtyřmiliónový rozpočet. Polovinu nám poskytla obec. Nechtěli jsme, aby naše anabáze ve vyšší soutěži byla pouze jednoroční, jenže nám nebylo přáno. Na další sezónu se podařilo sehnat jen něco málo přes milión korun a s tím se moravskoslezská liga hrát prostě nedá. Byly povodně a obec musela vynaložit prostředky na jiné záležitosti.“

Cítíte část viny?
„Necítím. Hrálo se na to, na co bylo. Na jeden rok peníze byly, na další ne. Bohužel došlo ke spojení negativních věcí. Jakmile se vám finanční kohoutek zavře takovým způsobem, jste nahraní. Zvlášť v menších obcích a na vesnicích, kde vás může spasit pouze podpora z obecní kasy nebo někoho ze zapálených podnikatelů. Je to důsledek všeobecné ekonomické situace, která se projevuje i ve sportu.“

Nebudete po zkušenostech z předešlé sezóny raději opatrnější?
„Nemám být proč. Pokaždé dělám všechno naplno a dávám si absolutní cíle. Nic na tom měnit nebudu. Vždycky budu hrát na to, na co budou peníze. Když to v Šumperku půjde tak, jak si představujeme, chtěli bychom v blízké budoucnosti zaútočit na třetí ligu. Bez stálé finanční podpory se samozřejmě neobejdeme. Jsou to propojené nádoby.“

Český fotbal stále bojuje s tím, aby se před veřejností důkladněji očistil. Proč jsou v něm nekalé praktiky častější než v jiných sportovních odvětvích? Co se musí stát, aby se dělal poctivěji a bez zbytečných černot?
„Souvisí to s vývojem společnosti, vliv a podíl na tom má spousta aspektů. Osobně vidím největší problém v podivné skutečnosti, že v ústředních svazových orgánech můžou působit lidé, kteří jsou přímo spjati s klubovým fotbalem. To je podle mě hrozně špatně.“

Jak jste přijal zprávu o návratu Ivana Horníka do vrcholového fotbalu?
„Horníka považuji za schopného borce, který fotbalu rozumí a hodně jím žije. Jasně, udělal spoustu kopanců a chyb. Na druhou stranu se stal obětí, která to schytala za všechny ostatní. Hromada špatných věcí se děla ve všech klubech, téměř každý oddíl měl svého zlobivého Horníka. Jenže byl potrestán pouze on. Když se na to podívám reálně a bez vytáček, bordel byl úplně všude.“

Setkal jste se někdy s fotbalovou korupcí?
„Znovu se vrátím k Mikulovicím. Slyšel jsem spoustu pomluv a neoprávněné kritiky v době, kdy jsme z divize postupovali do třetí ligy. Přitom nám nikdo nepomohl, za to dám klidně ruku do ohně. Byli jsme nejlepším týmem jara, spoustu bodů jsme přivezli z venku, na všech frontách jsme hráli naprosto čistě. A přesto jsme byli obviňováni z něčeho, co se nikdy nestalo. Český národ je už holt takový.“

KDO JE Antonín Mura

Za tři roky oslaví kulatou šedesátku. Jako funkcionář sjíždí fotbalové řeky už téměř třicet let. A to bez přestávky! Bohatou kariéru vyšperkoval několika postupy do vyšších soutěží, úspěšný byl na okresní, krajské i celomoravské úrovni. Velkolepé juchání si užil i s Albrechticemi, kde strávil nejdelší čas. Divizi „vykopal“ také s Muglinovem, dlouho provinční Mikulovice dokonce dotáhl až do třetí ligy. Působil i v Krnově či Vrbně. „Ještě jsem nikdy v životě nesestoupil,“ pochlubil se nadšenec, který žije fotbalem od rána do večera.

V Mikulovicích, kde zároveň seděl na trenérské a manažerské židli, se Antonín Mura setkal i s Lubomírem Pinkavou a Romanem Skopalem (vpravo).