Jen taková malá drobnost a uřesnění k čemu slouží stativ. Stativ slouží k zabránění pohybové neostrosti vlivem pohybu fotoaparátu. To, co tady prezentujete Vy, je způsobeno pohybem fotografovaného předmětu.
V konečném důsledku by bylo nejlepší použít stativ- statické předměty zůstanou ostré a pohybující se předměty se rozmáznou. Takže by se daly použít ještě delší časy a nedošlo by k rozmazání statických předmětů jako např hned u prvního obrázku kde je neostrá silnice s patníky.

plně podepisuji to co napsal Miroslav, takže článek určitě vhodně vyplnil prostor, ale příště raději na téma "bez stativu ani ránu"

Grafika vznikla pohybem objektu a ! současným pohybem fotoaparátu. Tohle ze stativu nedáte. Zkuste si to. Vím dobře na co je stativ :-)

docela se mi tohle líbí, taky jsem to zkoušel, ale nakonec jsem zůstal u: http://fc72.deviantart.com/fs11/i/2006/224/7/c/Night_at_street_by_H8me_CZ.jpg

Určitě je tato kompozice zajímavá a dodává fotkám tajuplnou atmosféru, ale stativ je prostě stativ. Už z toho slova je kvalita noční fotografie odvozená. Pokud se chystám fotit v noci, nesmím ho doma zapomenout. Běžně používám časy závěrky 64s a víc, od ISO 50 do 200. Při tom bych nebyl schopný fotit snad ani se zatuhlou kloubní náhradou. Ale každá zamýšlená kompozice samozřejmě vyžaduje jiné nastavení. Spíš za zkoušku stojí promazat pouzdro stativu, řádně zatížit triangl a vyhlídnout místo pro pohled na silnici bez stromů a patníků. Potom bude výsledek taky tak trochu z ruky, ale určitě bez zbytečného roztřesení. Takže moje rada zní: Kdo má stativ trochu rád, měl by si ho v noci brát a když chceš zkreslit realitu i s ním rozvinout kreativitu. Jinak se mi fotky líbí :o) nemůžu je negativně hodnotit. Jen si myslím, že použítím stativu na volno, půjdou ještě trochu zkvalitnit. Určitě je taky vyzkouším.

Ahoj, co jsem si pročítala vaše názory na fotky toho pána, tak mi přijde, že jste trošku nepochopili jeho záměr. To, že je cesta z prvního snímku rozmazaná je vedlejší, neboť účelem nebylo zachytit cestu s patníky a na ní světla. Účelem této prezentace je zachytit naprosto dynamický svět fotonů, které vlivem stativů dostávají tvar, který jinak nemají. Tyto kompozice jsou unikátním jak vznikem, tak i výsledkem. Je zde patrná pomíjivost smyslů, co my vnímáme je realita nebo metarealita? A co zachytil onen foťák? Fyziku v nejčistší podobě. Přestaňte uvažovat konformně, normy pro tvoření jsou sice dány, ale jejich porušováním se námětu a myšlence fotografie dodá duch.

(To, že je cesta z prvního snímku rozmazaná je vedlejší, neboť účelem nebylo zachytit cestu s patníky a na ní světla. Účelem této prezentace je zachytit naprosto dynamický svět fotonů, které vlivem stativů dostávají tvar, který jinak nemají). Nerad rýpu, ale tohle se mi moc líbí :o) Řekl bych to trochu jinak: Účelem této prezentace bylo zachytit určitý časový úsek. V závislosti na nastavených parametrech expozice, clony a rychlosti závěrky byl snímačem fotoaparátu zachycený pouze nejsvětlejší bod v dráze automobilu, čímž jsou patrně světla automobilu. Dále bylo takto pohybem snímače vůči pozorovanému světelnému bodu, dosaženo cíleného efetku. Nevidím v tom bohužel žádnou pomíjivost smyslů, ani metarealitu. O Fyzice v nejčistší podobě nemluvě, vzhledem ke vztažným soustavám těles :o) Takhle bych to vysvětlil možná tchýni: To, že je na prvním snímku rozmazaná je vedlejší, neboť účelem nebylo zachytit tchýni, nýbrž pekelnou záři kolem ní! :o))))))) Dále věta: "naprosto dynamický svět fotonů, které vlivem stativů dostávají tvar, který jinak nemají", Sama o sobě nedává logické vyjádření, neboť si odporuje. Dynamická se jeví pouze pozorovaná fotografie, protože jsou na ní vlny, které ale nejsou způsobené proudem fotonů, nýbrž pohybem fotoaparátu vůči zdroji světelného záření. Fotony jsou obyčejně spojené s viditelným světlem, ale toto je vlastně jen velmi omezená část elektromagnetického spektra. Vyprávění o Bosonu a celé rodince Fermionu, už nechám na příště.

:-D kruciš, teď jsi mi to nandal. Ale hlavní problém je tu v tom, že si nechceme porozumět. Já nevím nic o světě fyziky a ty nevíš nic o světě estetiky. Pravda je někde mezi, ale účelem bylo poukázat na to, že výše uvedené komentáře nepochopily autorův záměr, hra na slovíčka už je jen doplňujcí zábavou ;-) A v ní vedeš :-)))

Promiň, ale nemám potřebu nikomu nic nandávat a něco si tím tak dokazovat. Pouze jsem chtěl poukázat na dezinterpretaci tvých vět. To, že jsou stavěné esteticky a krásně se čtou, nemění nic na jejich pochopitelnosti. Slova jako: Dynamický, Metarealita, Foton, jsou takto sama o sobě estetická, protože je těžko kdo dá do souvislosti a málo kdo jim porozumí. Mimo to, vyjadřují autorův záměr velice zkresleně.
Dále si myslím, že nejenom tato, ale každá kompozice je unikátní svým vznikem i výsledkem. Také k tomu, aby byl fotografii vetknut určitý "duch" není potřeba něco porušit. Není to totiž otázka norem, ale fotografova cítění. A pokud jsou pro tvoření normy, jak potom můžu nazvat tvoření tvorbou? Normy jsou unifikační a tudíž se už nejedná o tvorbu, ale jednotný výrobek. Jinak co se týče porozumění, myslím si, že s tím nemám žádný problém. Ovšem vidět hlavní problém po první rakci, v neporozumění, je jako útěk z bojiště. Své názory bych měl přece nejen správně interperetovat, ale také hájit. A pokud mě někdo přesvědčí, že nejsou správné, měl bych se tím poučit. Jinak necítím převahu v nějakém slovíčkaření. Přece nemůžu psát jako jelito, pokud ani nevím s kým komunikuji. Tak to je zatím vše :o) Těším se na reakci a snad si porozumíme. Mimo to se rád přiučím i estetice.

Tak jo. Neprchám poraženě do ústraní. Porazil jsi mě na poli fyziky, já jakožto nevědec nechápu jak mohou některé věci fungovat. A v těchto jsme se potom v článku mýlila. Pokud ale chceš obhájit ten prvotní text, nemám problém jej interpretovat, dle mého záměru. Jak jsi již několikrát zmínil, že nevidíš nikde žádnou metarealitu nebo pomíjivost smyslů, nesdílím tvůj názor. To že pomocí stativu zachytíš čáru rovnou, pomocí smýkání foťáku křivou a pomocí očí vidíš dva vzdalující se body vypovídá něco o schopnosti vnímat věci pomocí smyslů. Nazíráním na pozorovaný předmět dostaneš jen jednu z možností jejího tvaru, ale který tvar je správný? To se pomocí smyslů nedozvíš, vnímáš jen, že správnou možností by měl být ten případ, který se za dobu tvého smyslového vnímání vyskytuje vícekrát, ve vícero případech dochází ke shodě. Pozorující objektu v přiopilém stavu vidí čáru za autem také rozmazaně. Stejně tak člověk s oční vadou. Vidí oni správně, nebo my špatně? Který z těch smyslových vjemů zachycuje skutečnost? Všechny. Je to pak skutečnost? Nebo jen projevy odrazů skutečných věcí. (Platon) Stejně by se toto vysvětlení dalo použít i na zmíněnou metarealitu. Jsou ty rozmazané dynamické čáry zachycením skutečné reality? Nebo odrazem jakési metareality, ono skutečného světa pravdivých věcí? (zde si nejsem jista, nebudu to tedy rozvádět dále) Tvá připomínka s tchýní odpovídá mému chápání věcí. Fyzika v nejčistší podobě ve mne evokuje zachycení nepopsatelného. Síly gravitace, nepolapitelnosti světla, zvuku (nevysvětlitelnosti fenoménu „tchýně“), atd.. Jak říkám, nejsem fyzik, proto jsem se zde asi mýlila. Nicméně k tomu přistupuji více esenciálně a stojím si za tím (za fyzikou v nejčistší podobě i dynamickým světem fotonů), ačkoli to nedokážu vysvětlit.
K tvému poslednímu příspěvku. Estetická jsou slova, ke kterým potřebuješ mít jistý šestý smysl abys je dokázal správně aplikovat. Není to jako naučit se co je zelená nebo modrá. Pro používání estetických pojmů je nutno mít estetické cítění. (viz Frank Sibley: Estetické pojmy) Proto můžeme směle vyškrtnout foton z estetického slovníku. Pro aplikaci tohoto pojmu není třeba nic cítit, ale prostě vědět. Každá kompozice je unikátní svým vznikem… to je sice pravda, ale některá více a některá méně. Budeš tvrdit, že Picassovy obrazy byly stejně unikátní vznikem jako obrazy tvé sousedky? Pokud vím, mohu se však mýlit, neslyšela jsem ještě o fotografovi, který by stál na kopci a „točil“ foťákem nad hlavou. Tento to udělal a ještě z toho vyšly pozoruhodné kousky. ..aby byl fotografii vetknut duch není třeba nic porušovat??.. je to právě otázka těch norem. Lépe se to dokazuje v době před postmodernou, kdy estetické normy byly dost radikální. Dílo se muselo vystřihnout pornografie, inovace, abstrakce, aj.. I analytický kubismus měl svou hranici, ano normy jsou hranice. Široké, ale stanovené a pevné. Ale jejich porušováním nedochází k chybě, ale naopak je to prostředek inovace a originality (J. Mukařovský: Estetická norma, funkce a hodnota jako sociální fakty). Prostředek vystřihnutí se unifikaci. Právě taková historická díla, která porušovala ony zažité normy, se dochovala dodnes (viz Picasso) Jinými slovy, měla toho ducha, něco čím oslovila, ale nebylo to plně vysvětlitelné, to je kouzlo umění. Musíš se k tomu pořád vracet, ale nevíš proč. A tvoření a tvorba? Je mnoho názorů, které to zpochybňují. Umělci se tvůrci jen nazývají, protože to lépe odpovídá jejich egu, ale jediný tvůrce je Bůh. Ten již vše stvořil a umělec je jen objevitel (P. Kivy: Platonismus v hudbě: několik argumentů pro)
Podívej se na to trošku filosoficky, to je hlavní problém nedorozumění, pokud nejsi přípustný filosofování, je to jen žvanění o nesmyslech. Snad to na vysvětlenou stačí :-) Ráda zodpovím dotazy..

Asi se rád(a) posloucháš že ?

A ty nerad(a) čteš, že?

"Podívej se na to trošku filosoficky, to je hlavní problém nedorozumění, pokud nejsi přípustný filosofování, je to jen žvanění o nesmyslech" (Spottedcow)
1.) "To že pomocí stativu zachytíš čáru rovnou, pomocí smýkání foťáku křivou a pomocí očí vidíš dva vzdalující se body vypovídá něco o schopnosti vnímat věci pomocí smyslů" (Základní škola, cca 7. ročník, přírodopis, smyslové orgány)
2.) "Nazíráním na pozorovaný předmět dostaneš jen jednu z možností jejího tvaru, ale který tvar je správný?" Tvar obvykle představuje prostorové rozložení objektu, případně rovinné rozložení jež při pohledu vnímám vizuální percepcí! Vizuální percepce je komplexní proces zrakového vnímání spojující fyziologickou složku vidění s psychickou složkou individuálních dispozic a zaměřenosti jedince. Nejrozsáhlejší a nejdynamičtější percepční systém člověka a většiny živočichů. Pro vizuální percepci jsou důležité kontury vnímaných předmětů, podněcující k činnosti tzv. tvarové detektory, tvořené určitými skupinami neuronů v mozkové kůře. Kombinace všech výrazných znaků vnímaných objektů umožňují vytvoření komplexního zrakového vjemu, na jehož vnitřní interpretaci ("dešifraci") se podílí především individuální zkušenost. Jejím prostřednictvím se ve značné míře dotváří v mozkové kůře přesnější obraz objektu (například nejasně viděného předmětu). Takže na otázku, který tvar je správný, bude odpověď nejspíš jen v tvé hlavě. Těžko ti odpovím, protože nesdílím tvé individuální dispozice.
3.) "Pozorující objektu v přiopilém stavu vidí čáru za autem také rozmazaně. Stejně tak člověk s oční vadou. Vidí oni správně, nebo my špatně? Který z těch smyslových vjemů zachycuje skutečnost? Všechny. Je to pak skutečnost?" To mě jenom zkoušíš, přiznej se :o(
Opilost člověka způsobuje ethanol. Je to intoxikující složka alkoholických nápojů a jeho molekuly jsou natolik malé, že se mohou dostat do mezer mezi mozkovými buňkami. To může prolínat s neurotransmitery, které umožňují veškeré činnosti mozku. Díky tomu ovlivňuje nervovou soustavu a vysílá po těle utlumující signál. Proto nejenže člověk ztrácí koordinaci, rovnováhu, ztěžka zřetelně vyslovuje, ale také se může projevit zpomalené dvojité vidění. Takže se mi nabízí otázka, vidí opilec správně a jen si na to hraje? Nebo snad já vidím špatně? Řekl bych, že oproti opilci jsem stále ještě ve výhodě. I když se mi teď naskýtá tvá otázka oční vady. Pokud vím a dobře si pamatuji, oční vady jsou pouze: krátkozrakost, dalekozrakost, tupozrakost, vetchozrakost a cylindrické vidění. Ani jedna z nich nezpůsobuje zpomalení zrakového vjemu. Pokud říkáš, že člověk s oční vadou vidí čáru za autem rozmazaně ve smyslu dlouhé táhlé rozmazané čáry, nejspíš je také opilý, nebo prudce otočil hlavou. "Který z těch smyslových vjemů tedy zachycuje skutečnost? Všechny... Je to pak skutečnost?" Pokud se ti skutečnost nezdá dost skutečná, asi se budeš muset neustále štípat do zadku. "A jsou ty rozmazané dynamické čáry zachycením skutečné reality?" Odpověď: Jsou!!! Jak jinak by tyto fotografie vznikly a co by na nich bylo zachyceno, pokud by nebyly zachycením skutečné reality? Bílá nebo černá? Můžeš si domyslet jakoukoli barvu, jakoukoli podobu... Ale to co je na snímcích je "bohužel" realita. Světlo, vznikající průchodem elektronů žhavícím Wolframovým vláknem, tím že má tento drátek vysoký odpor, na něm vzniká úbytek napětí. Toto napětí rozžhaví vlákno. Aby se nepřetavilo, je vzduchotěsně uzavřené ve skleněné baňce, naplněné inertním plynem. Rozsah vlnové délky takové žárovky jsou 350-3000nm. To je to co vidíš na obrázku, v kombinaci s červeným sklíčkem na tom černém fleku, čemu říkáme automobil. Tím, že necháme pronikat toto světlo do fotoaparátu delší čas, za který auto urazí určitou dráhu (ta dlouhá čárka z leva do prava, nebo naopak ať mi to nevytkneš), vzniknou tyto obrázky. Abych byl přesný: v kombinaci s pohybem aparátu vůči automobilu. Protože se nejednalo o mávání foťákem nad hlavou, ale focení projíždějícího automobilu bez stativu.
4.) "Fyzika v nejčistší podobě ve mne evokuje zachycení nepopsatelného. Síly gravitace, nepolapitelnosti světla, zvuku" Na snímku nebyla zachycena gravitace, ani zvuk. Takže zbývá jen světlo. To světlo, nebo chceš-li elektromagnetické záření (abychom zahrnuli světlo od ultrafialového, k infračervenému) má tři základní vlastnosti: amplitudu, frekvenci a polarizaci. Díky tomu se světlo šíří, pokud není směrováno do všech stran a má různé barvy (tóny). Albert Einstein nad tím hodně přemýšlel a dospěl k závěru, že světlo lze popsat jako vlnu, nebo částici. V krátkovlnných oblastech se vyskytuje částicová povaha elektromagnetického záření, zatím co v dlouhovlnných oblastech, vlnová povaha. Z tohoto principu zavedl fyzikální pojem "dualita částice a vlnění" Světlo tedy chápeme jako fyzikální jev, který má vlnovou i částicovou povahu. A teď jsme konečně u fotonů. Každému...

...vlnění lze přiřadit částicové vlastnosti a naopak, každá částice se může projevovat jako vlnění. Takže vyslovením slova foton myslím částici, nebo vlnu? Závisí to jen od způsobu pozorování. CCD snímače ve fotoaparátech jsou konstruované tak, že při nárazu tohoto fotonu do atomu dokáže přemístit některý z jeho elektronů ze základního do excitovaného stavu. To je stav, kdy elektrony v elektronovém obalu jsou přemístěny do vyšších energetických hladin, než je normální stav. Elektron přechází na zlomek vteřiny na vyšší energetickou hodnotu, poté se vrátí do základního stavu. A tady jsme u elektrického signálu, který ze snímače putuje do procesoru fotoaparátu. Ten všech těch 8, 10, 12 megapixlíků, každý jeden ten malý bod snímače vyhodnotí a skládá podle pozice výpočtem (vzájemným porovnáním hodnot ze sousedních pixelů), do jediného obrázku. A aby toho nebylo málo, ještě to stihne zkomprimovat do nám známého formátu Jpeg. Nebo si třeba můžeme nechat uložit jen syrové výsledky měření snímače do jednoho souboru a poměřování hodnot vykonat až v počítači. Toť výsledek zachyceného automobilu. Světlo, které v reálném čase dopadá na snímač a pohybem automobilu, nebo i fotografa je na snímku rozmáznuto. Opět žádná metarealita :o( Škoda...
5.) "Estetická jsou slova, ke kterým potřebuješ mít jistý šestý smysl abys je dokázal správně aplikovat" Neřekl jsem, že je slovo foton estetické, ale že použitím slova foton, větě dodáme estetiku. "Pro aplikaci tohoto pojmu není třeba nic cítit, ale prostě vědět" Takže jsi aplikovala toto slovo, protože víš co je foton, nebo se ti zdála věta s použitím tohoto slova estetická? Tak jak jsi řekla: "dynamický svět fotonů" Víš co to je? Já ne, ale co je foton ano. Tak kde je chyba? Ve slovníku?
Promiň, ale o bohu jako stvořiteli všeho už nemám sílu hovořit. Jediné v co věřím jsem já a moje jednání, které ovlivňuje můj život. Ne někdo nademnou, ke komu bych se modlil a v koho bych věřil, když mi stejně moje rodina jednoho dne odejde, moji přátelé zmizí a bůh mi v tom nijak nepomůže. Snad to chápeš teď stejně jako já. Bůh mi vzdělání nedá, nezabezpečí mě, neovlivní můj život. To vše je stále jen na mě.

Teď si ze mě děláš srandu zase ty???.. Tvůj příspěvek, snad ne jen mi, připadá jako ambiciózní honění trika. Chtěl jsi, abych si stála za tím, co jsem napsala. Stála jsem si za tím, obhájila jsem si to. Vím co znamenají pojmy tvar, foton, jak působí alkohol, co je excitace a vůbec všechny ty věci, které jsi vyložil. Užívám je v estetickém potažmo filosofickém kontextu, protože prostě není jaká jiná slova použít. Vlastní filosofický jazyk si vymyslel jen Heidegger a taky mu nikdo nerozumí. Tak se stalo, že plácáš o fyzice a biologii, ale nemáš žádné ARGUMENTY, které by byly relevantní pro můj příspěvek z estetického hlediska. Neříkáš nic, co by nějakým způsobem přispělo k estetickému rozvoji názoru či co by jej přesvědčilo o opaku. Jen se velkými a učenými frázemi chytáš slovíček, které dáváš do jiného kontextu. Tak ale inteligentní konverzace nefunguje. Ze začátku jsem si myslela, že chceš pochopit, co jsem napsala. Ty jsi však nežádal o vysvětlení, ale potřeboval jsi vhodit sousto do hladových úst. Tohle mě nebaví. Neutíkám poraženě se stáhlým ocasem. To ne. Toho jsem daleka, jen si my dva nemáme co říct. Nemám dál zájem o tuto konverzaci. Tím končím.

Vím dobře jak vypadá inteligentní konverzace. Ne já, ale ty se jí bohužel svojí neustálou amplitudou chápání vzdaluješ. Jsi jako výtah, nahoru a dolu.. rozumím, nerozumím...Napsala jsi, že pokud se nepodívám na věc trochu filosoficky, je to jen žvanění o nesmyslech. Tím jsi už předem dala najevo, že nepřijmeš jiný názor. Neosvětlila jsi mi ani zdaleka co je to metarealita, mluvila jsi o tvaru a o tom jak je pro nás nepochopitelný, proč opilec vidí rozmazanou čáru, proč ji stejně vidí člověk s oční vadou a jestli vidí oni správně a my špatně.. Vysvětlil jsem, co se děje v mozku alkoholika, že člověk s oční vadou nemá zpomalené vnímání, na jehož základě by viděl čáru rozmazaně, co znamená tvar a jak vnímáme tvar, tak co je na tom k nepochopení? Snažil jsem se ti vysvětlit co a jak funguje, protože jsi psala, že věcem asi tolik nerozumíš. Moje praxe je taková, pokud něčemu nerozumím, nejprve si o tom vyhledám podklady z více stran a teprve potom si je dávám do souvislosti s řešenou situací. Ne že vystřelím hloupost bez rozmyšlení, jestli opilec vidí správně. Myslím, že jsem neplácal o bilologii, fyzice, nebo principu fotoaparátu v žádném jiném kontextu. Přesně a cíleně jsem ti tvé otázky vysvětlil a zároveň tě upozornil na některé přehmaty. Je to jen tvůj argument, kterým se mi snažíš podlomit hůl a přitom jsi sama změnu kontextu, na kterou jsem tě již myslím upozornil, u slova foton využila. Poslední věc, kterou nechápu, jak můžeš filozofovat, když tedy víš co a jak funguje? Není to potom měření dvojím metrem? Nebylo potom lepší se v diskusi vyjádřit přesně k autorovu záměru, zůstat nohama na zemi a diskutovat v reálném světě, když tvému principu chápání věcí stejně nikdo nerozumí? Dokonce už ani já sám :o( Mrzí mě, že jsem utkvěl ve tvých představách jako namachrovaný, vševědoucí, ambiciózní blbeček. Nejsem ani zdaleka takový a nelítám hlavou v oblacích, nebo v metarealistickém světě. A pokud chceš argumenty, které by byly relevantní pro tvůj příspěvek z estetického hlediska, asi těžko je najdeš u ralisty.

Oprava: Realisty

Ačkoliv pro mě - technického typa - to a.b. vysvětllil velice precizně a hezky, musím uznat, že Spottedcow má u mě plus :) Zatím co Spottedcow používala za termíny spíše jakýsi filozofický jazyk a hlubší a zajímavé myšlenky (i když pravda - ne se vším bych zcela souhlasil), tak a.b. (není hlupák, to vůbec), se ale snížil k striktní technické interpretaci těchto termínu a nahonil si u nich triko až běda! :D Dvě komunikace úplně v jiných rovinách a totální nepochopení. Zdravim! :-P

Co to je za hovna??

Asi se ti to v prvních dvou větách tak zamotalo, že z toho máš hovno, co???

Opravdu inteligentní příspěvek k diskusi...

Nádherný souboj Filozofa s Fyzikem. Jenom pozor! Znalci budoucnosti vědí, že takovéto spory skončily povstáním Trollů a s lidstvem to nedopadlo nejlépe. Souvislost? Žádná. Proč taky? P.S.: to s tou tchýní je dobrý.. ;-)

Já bych se chtěla jen optat, takže .....když dám fotoaparát na stativ, nastavím si čas a pojede auto, tak budu mět krásnou rozmajzlou čáru za autem v dobré kvalitě. Kdežto když to nedám na stativ a ještě s tím začnu pohybovat vzniknou mě tyhle zajímavý krucánky????......tak to je super ne??? Jdou dělat krucánky aji se stativem??? asi těžko ne????.....tedy alespoń si to myslím, proto i když kvalitou se Vám tyto fotky /některým/ zdají být poněkud neostré, mě to příjde jako super nápad :-).....vypadají některé opravdu zajímavě....

To je ale řečí od odborníků.... Šumperk jimi oplývá. Mě se fotky líbí. Dokonce i ten neotřelý nápad. Nenechej se otrávit, Pavle. Mnoho z kritiků neumí ani držet foťák.

Mě by fakt zajímalo kolik lidí co tu píše má někde zveřejněné svoje fotky..Asi se umí hádat jen o takových krvinách jako je použití stativu.K čemu tady stativ??Vždyt nemá být nic ostré panebože.

Takže úhel pohledu závisí od počtu zveřejněných fotek... Něco jako rozdíl mezi dobrým a špatným kritikem jídla, také závisí od počtu snězených koláčů?

No...ale určitě vypadá dost špatně kritik, který ani neví, jak koláč vlastně vypadá....

jenže každýmu bude koláč chutnat i jinak, a to i když bude ze stejnýho těsta :-P

Tak napeč, budeme konzultovat...hihihi...

To teda koukám co jsem to jako autor vlastně stvořil. A možná bych to měl rozsoudit. Původně jsem čekal na východ slunce. Stativ čekal v autě a já si krátil chvíli hraním. Snímky vznikly z momentální nálady bez dalčího záměru a bez předchozích příprav. Znáte to, prostě máte rádi to cvaknutí závěrky. Nejde tu o to něco zobrazit, jde o náladu, pocit...
Tak že komu body? Logik je vedle, vítězí filozof. A už toho nechte. ;-)

takové kraviny s filosofováním jsem dlouho neslyšel. zasmál jsem se