Začíná jubilejní ročník festivalu Miloše Movnara

To se musím smát, to bude vlastně jakýsi spektakulární „okresní přebor“ jednoho divadelního ansámblu. Bude aspoň vstupné zadarmo jako odměna občanům za financování divadla?

Tento známý šumperský festival... Mezi jakou společností je známý? O dění ve městě se celkem zajímám, ale slyším o něm poprvé :-)

ad aNONYM: já se zase směju tomu Vašemu každoročnímu hejtu, kdykoli se místní divadelní přehlídka přiblíží. Variujete v něm dokola pořád to samé.
ad Tomáš 2: jasně, a dějiny lidstva patrně začaly Vaším narozením :-)

Já si nemůžu pomoct, ale pokaždé mě to pobaví. Vám to nepřipadá směšné? Sedm cen si rozdělí pár herců, takže skoro každý si hrdě odnese ocenění, které v takové konkurenci nemá skoro žádnou hodnotu. Sponzorovalo by město i soutěž pětičlenného sportovního oddílu, kde by brali cenu první tři a možná i čtvrtý cenu fanoušků? Pokud bych ten „festival“ bral jako divadelní představení, myslím, že by šlo o velmi zdařilou frašku. Ale mám obavu, že to všichni kolem této taškařice myslíte úplně vážně.

Dobře, napíšu, jak to chápu. Jednak to není žádná místní rarita, ale příležitost, jak odehrát ještě jednou všechny inscenace dané sezóny. Dále si nemyslím, že by oceněním sami herci přikládali nějakou zvláštní váhu, nebo se tím chlubili v životopisech (i když každé ocenění potěší), jde spíš o jistý druh zpětné vazby. Tři různé poroty, proč ne, vždyť může být zajímavé, co preferuje teatrolog, co mladý divák (student) a co divák dospělý. Třeba se v názoru sejdou, třeba ne. A Štěk roku to přece posouvá právě do té kýžené recese. Takže problém s tím nemám, zas tak vážně to celé neberu, mě hlavně těší, že ta představení mají velmi dobrou návštěvnost a odezvu a že dramaturgický plán příští sezóny vypadá slibně.

Kolego, respektuji Váš pohled na věc.

Mimochodem, o tom, že naše divadlo je v pořádku a že nejde o do sebe zahleděné pseudoumělce, může pochybovače přesvědčit i nasazení a provedení hry Slepice. Tahle komedie/fraška si (mimo jiné) dělá legraci právě z členů maloměstského divadelního ansámblu, jejich ambicí, frustrací a vztahových katastrof. Takže si herci vlastně utahují sami ze sebe.

Pokud by si opravdu chtěli šumperští herci ze sebe utahovat, neměli by hrát komedii SLEPICE, ale frašku DOTACE.

Znáte nedotované divadlo?

Třeba většina divadel v Anglii.

Tak Anglií bych asi zrovna neargumentoval, je to v tomhle jednak evropská anomálie (existence komerčního divadelního průmyslu nezávislého na veřejných rozpočtech), jednak vedle toho existuje i dotovaný sektor a celé je to trochu složitější, než jak jste napsal. Na Šumperk to přenositelné není.

Všiml jsem si Vašeho vzácného talentu vždy se snažit stočit řeč jinam, pokud se Vám nelíbí odpověď. Otázka zněla jasně a má odpověď taky. Dal jsem jasný příklad, kde fungují divadla bez dotací. A oba víme, že taková jsou i v ČR. Když to funguje tam, proč ne tady? Je to jasné - na Šumperk to přenositelné není, protože pro Šumperk je divadlo jednoduše drahý přepych, toť vše. Ať říkáte, co chcete, dotace do divadla nebo třeba hokeje jsou vždy nespravedlivé zaplacení zábavy menšiny z peněz všech. Já mám rád jachting, ale určitě nechci, aby mi (a mně podobným) město zaplatilo vykopání jezera někde v okolí Šumperka. Musím, holt, zajet někam dál, kde jezero mají.

Jak jste přišel na to, že se mi odpověď nelíbila? Pravda je, že mě přivedla k tomu, abych se podíval, jak to s divadly v Anglii vlastně vypadá. A zjistil jsem, že odpověď je to sice jasná a jednoduchá, ale zároveň zjednodušující. Tak jsem na to v rámci diskuse a hlavně v klidu upozornil. Vy to chápete jako stáčení řeči jinam, dobrá. Je divadlo drahý přepych? O tom ať rozhodnou demokraticky zvolení zastupitelé, ale ať k tomu nezní (třeba z téhle diskuse) jen jeden hlas. Sport mě divácky vůbec nezajímá, přesto nehejtuju každý sportovní článek (o úspěších nebo neúspěších hokeje, když už jste ho zmínil) stále stejnými výpady o dotacích. Tolik k tomu, nakolik se liší naše "talenty". A ten příměr s jachtingem? Nikdo Vám nebrání myšlenku o vykopání jezera poblíž Šumperka jakýmkoli demokratickým způsobem prosazovat. Ale to už jsem opět stočil řeč jinam.

Vy mě nechcete pochopit. Říkám, že se mi protiví jakákoliv forma zvýhodňování jedné skupiny vůči druhé a vy mi poradíte, abych lobboval za jezero :)

Já bych to s dovolením zkusil stočit trošku jinam... ;-) Když už je to divadlo placeno s peněz nás všech, předpokládám, že je možné někde zjistit jeho podrobný rozpočet, pokud možno například včetně "platu" herců. Je to tak? A ví někdo kde a jak se dají tyto informace získat?

Výkaz zisku a ztráty ve zjednodušeném rozsahu ke dni 31. 12. 2013 v tisících Kč Tržby z prodeje výrobků, zboží a služeb 3 077, Náklady prodeje 16 808, Hrubá ztráta -13 731, Jiné provozní výnosy 13 737

Podle mínění pamětníků nikoli zářivý talent své generace, nýbrž spíše průměrný, mladý herec s pedagogickým vzděláním, jehož slibnou divadelní kariéru přeťala nevybíravá smrt. Proč se ony movnarovské festiválky konají? Tady je odpověď jednoduchá. Nebýt jich, málokdo by do Šumperka zajel, zhodnotil, napsal. Šumperské divadlo není první, natož jediné, které takto uvažuje. (Autor: Richard Erml, Publikováno: 2. Květen, 2011)

Herec Miroslav Etzler vzpomíná na své začátky v Severomoravském divadle v Šumperku: "My jsme hlavně moc nespali. Byl tam dnes vinohradský Jirka Dvořák, zajímavý kluk Miloš Movnar, co už umřel, útlounký tehdy Norbert Lichý. S Dvořákem jsme bydleli v baráku před demolicí, bez topení, kde jsme zjistili, že nezmrzneme jedině spolu na jedné posteli. Ze skladu rekvizit jsme ukradli maketu hořícího krbu, ale stejně, když jsme si v zimě dělali čaj na horolezeckém vařiči, tak než jsme došli pro slivovici, čaj zamrzl. Platy jsme měli šest stovek, ty se propily za deset dní a pak jsme obcházeli známé v době večeře, kdy byla šance na polívku. Když si ale vzpomenu třeba na Mandragoru, kterou jsme dělali s Honzou Bornou (režie Jan Borna j. h., inscenace Mandragora, autor N. Machiavelli, datum premiéry 18. 4. 1987), byla to šťastná, krásná doba."

Antonín Procházka: S TVOJÍ DCEROU NE, William Shakespeare: SEN NOCI SVATOJÁNSKÉ, Thorton Wilder: NAŠE MĚSTEČKO, Jean-Loup Dabadie, Jerome Savary: D´ARTAGNAN ANEB TŘI MUŠKETÝŘI, Jaroslav Rudiš, Petr Pýcha: LÉTO V LAPONSKU, Na motivy pohádek Tisíce a jedné noci: ALÁDÍN A KOUZELNÁ LAMPA, Rudolf Těsnohlídek: LIŠKA BYSTROUŠKA

Tak to je téma na román. Už listopadové události přinesly první znepokojení, zejména v tom, jak do té doby přesvědčení kariérní komunisté rychle převlékli kabát za cenu kariéry. Jako mladý nezkušený muž jsem se jenom mohl obdivovat skutečnosti, jak ředitel Severomoravského divadla v Šumperku Petr Král, pochopitelně člen KSČ, se stal rychle členem stávkového výboru, přestože ještě v říjnu 1989 nutil herce pod hrozbou výpovědi podepisovat jakýsi protest proti akci „Několik vět“, jen aby si zachránil křeslo. Po listopadu jako na běžícím pásu začal z divadla vyhazovat umělce, kterým bylo z tohoto rychlého převlečení kabátu na zvracení. Pak se držel svého mocenského postu až do důchodu a dokázal toho opravdu hodně. Z divadla, které mělo před listopadem 1989 25 uměleckých pracovníků, udělal divadlo, jež má zhruba 12 herců a nedokáže už obsadit ani Shakespeara. Dotace do divadla jsou na žalovatelné úrovni a divadlo spíš jenom živoří, než aby v kulturním životě České republiky něco znamenalo. Po jeho odchodu do důchodu se na ředitelském postě vystřídalo několik bezvýznamných nul, z nichž ta poslední se ani nemusela zúčastnit výběrového řízení, prostě si ředitelský post vyběhala leštěním klik u správných partajních dveří. Je zbytečné takové nule dělat reklamu zveřejněním jejího jména.

Současná česká kultura, aspoň ta divadelní, se změnila k nepoznání. Zůstala tak zvaná veřejnoprávní divadla, placená z našich daní, a divadla nezávislá, která si na sebe musí vydělat sama. To je jediný pokrok oproti době předlistopadové, kdy nezávislá divadla mohla být jenom jako bytová a byla sledována StB. Členové veřejnoprávních divadel se snaží být loajální, přesto však v rámci Herecké asociace a Odborové asociace divadel bojují alespoň za minimální hereckou a tvůrčí svobodu. Jenomže proč o ni musí bojovat?

Pokračování na:
http://www.obrys-kmen.cz/index.php/rocnik-2015/64-14-2015-8-dubna-2015/608-jak-se-po-prevratu-v-roce-1989-promenila-ceska-kultura

To mělo být zlehčení na závěr, protože jsem poznal, že jsme se (jak už je to obvyklé) zasekli. Sebekriticky přiznávám, že jsem to měl poznat už o půl dne dřív. Vašemu názoru rozumím, i když se s ním neztotožňuji, podle mě teď divadlo "vstává z popela" (tohle zdůraznit je zase smyslem mých příspěvků) a ty hejty mi přijdou trochu nefér, když se ředitel snaží dělat svou práci dobře. Co se týká toho nalinkovaného článku, věřím, že ty šolíchy "uměleckých šéfů" tady vesele bujely za minulého vedení, což jsem mnohokrát veřejně kritizoval. Teď mě omluvte, odcházím na třídenní divadelní maratón nazvaný na počest "jakéhosi průměrného herce" a "nespravedlivě dotovaný" z peněz vás všech :-))